Ing. Jitka Pešová

* 1927  

  • “We had to take part in that. I was never in the party, but we had to participate and it was marked. Whether we prepared poem at a Communist Party meeting. If we went out to the parade on May Day. If we were at the meeting. How many brigades we did, all that stuff. It was not for this director, it was for several others. There was still a lift about who was where and what was attended.”

  • „Oni se snažili pořád něco naučit. Byl to ten typ starých kantorů, kteří mysleli, že ta jejich latina je nejdůležitější na světě. Naším vyučovacím jazykem byla němčina. My jsme měli zakázánu výuku české literatury. Neměli jsme žádné učebnice, všechno se psalo. Zeměpis jsme neměli, to jsme stále memorovali něco o Německé říši, a potom jsme také vypočítávali vzdálenosti hvězd, dodneška o tom nic nevím. Tak takhle to bylo. Také k nám přišel na hospitaci německý nacistický inspektor a museli jsme všichni hajlovat. Jeden můj spolužák František byl levák, tak zahajloval levou rukou a to byl veliký přečin. Byl za to volán do ředitelny, kde se musel omlouvat a musel vysvětlovat, že je levák, že se spletl.“

  • „Velitel lazaretu, nacista, vyhlásil, že musí být sebráni všichni představitelé města, významní obyvatelé Bystřice. Do třídy měšťanské školy, tedy toho lazaretu. Že jim dává podmínku: jestli uslyší jediný výstřel, tedy že by někoho zastřelili partyzáni, tak že bude velice přísně se zadrženými naloženo. No a tak náš soused Stanislav Vrbík, který byl v ilegální činnosti, rozeslal, alespoň nám to přišel říct, avízo mezi všechny partyzánské skupiny, aby nestříleli a zachránili tím zadržené v té třídě.“

  • „Nedělovi se nevrátili z Mauthausenu. Chtěla bych říct, že právě po té události před sklizní obilí obdržel otec lístek z Mauthausenu, aby odstranil takzvané opravárenské klíče z bubnu mlátičky, protože kdyby je neodstranil, tak by tím rachotem bylo všechno prozrazeno. Tak otec šel, vzal zbraně z bubnu mlátičky a šel je zakopat do lesa Háje a to se mu podařilo. Strom si označil zářezem, aby si zbraně po válce mohl vyzvednout, samozřejmě že ty zbraně po válce už nenašel. Z lesa se stala mýtina, protože lidé tam během války sháněli otop. Nebylo nic k sehnání, takže ty stromy pokáceli.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 29.03.2017

    ()
    duration: 
    media recorded in project Soutěž Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 17.10.2018

    ()
    duration: 
    media recorded in project 10 pamětníků Prahy 10
Full recordings are available only for logged users.

Děkuji Bohu za dobré věci, které mě potkaly, nic od něho nečekám

Jitka Pešová - Tobyášová, 1946
Jitka Pešová - Tobyášová, 1946
photo: archiv pamětnice

Jitka Pešová, rodným jménem Tobyášová, se narodila 22. září 1927 v Brně. Maminka Marie Matějková musela po svatbě zanechat povolání učitelky a věnovala se rodině. Tatínek Jaroslav Tobyáš vystudoval na zemědělské univerzitě ve Vídni a stal se předním československým odborníkem na pěstování a zpracování lnu. Zastával úřad vrchního ministerského rady pro problematiku lnářství. Působil jako ředitel Výzkumné stanice lnářské v Domanínku, kde Jitka se sestrou a rodiči bydleli v jednom z bytů v zámečku. Prožila zde idylické dětství. V roce 1941 se Tobyášovi přestěhovali do Bystřice nad Pernštejnem. Téhož roku na základě udání proběhl v Domanínku zátah s cílem zatknout ukrývající se židovskou dívku. Němci odvedli nejen ukrývající se Alici Fainovou a jejího snoubence, zaměstnance statku Bohumíra Běhulu, ale i sousedy a rodinné přátele, manžele Nedělovy. Ti zahynuli v koncentračním táboře Mauthausen. Snoubenci byli popraveni v pankrácké věznici. Pamětnice zažila dramatické chvíle konce druhé světové války v Bystřici nad Pernštejnem. Po maturitě nastoupila na Vysokou zemědělskou školu v Brně. Během politických čistek na škole ji pro její tzv. buržoazní původ ze školy vyhodili. Pracovala v potravinách, až jednou šla na záskok hlídat do družiny v základní škole v Bystřici. Práce s dětmi se jí ihned zalíbila a zůstala u ní. Věnovala se intenzivně samostudiu a později se jí podařilo doplnit vysokoškolské vzdělání a učila na druhém stupni základní školy. Z Bystřice nad Pernštejnem se po letech přestěhovala s manželem do řadového domku v Brně. Dnes žije v Praze nablízku synovi a jeho rodině.