Ing. Karel Pacner

* 1936  

  • „Den poté, co americký astronaut McCandless jako první vystoupil bez lana do vesmíru, mi zavolal zástupce šéfredaktora: ‚Prosím tě, zahraničáři tu zprávu nedali, tak napiš pár řádek a objednej fotku z Četky.‘ Napsal jsem pár řádek, v Četce mi řekli, že fotku nemají, ale zástupce šéfredaktora mi poradil: ‚Já mám záznam na videu, které jsem si včera večer natočil, Petr Molt to vyfotí.‘ Snímek vyšel v novinách s mým nadšeným článkem. V pátek se jako vždy konala porada šéfredaktorů na ÚV KSČ, místo šéfredaktora Mladé fronty na ni šel jeho zástupce Josef Veselý. Vedoucí tiskového oddělení KSČ soptil: ‚Já jsem Četce zakázal vydávat fotku toho amerického astronauta, a podívejte se, Pacner si ji někde opatřil, otiskl ji, a podívejte, s jakým textem! Co tomu říkáte, soudruzi?‘ Soudruzi zarytě mlčeli, načež Josef Veselý se přihlásil a povídá: ‚Soudruhu Čmolíku, já řeknu Pacnerovi, aby napsal o tom, že také Sověti připravují raketoplán.‘“

  • „V srpnu 1989 psaly některé sovětské noviny o intervenci v Československu otevřeně jako o okupaci a já se koncem září vsadil se svou přítelkyní, že za rok napíšu pravdu o srpnu 1968. Pak jsem byl na přelomu září a října v Moskvě, zařadili mě do první skupiny zahraničních novinářů, která mohla sledovat start rakety na Bajkonuru. Tam jsem potkal Míšu Rebrova, plukovníka letectva a vedoucího oddělení vědy a kosmonautiky armádního deníku Krasnaja zvezda. Znali jsme se řadu let. Řekl mi: ‚Kdyby se u vás něco dělo, neboj se, naši kluci z Milovic vám proti těm dogmatikům pomůžou.‘ Potom mi v Moskvě Sláva Golovanov povídá: ‚Chce s tebou mluvit zástupkyně šéfredaktora Komsomolské pravdy Jadviga Juferová.‘ Dovedl mě k ní a ona mi dala lísteček se slovy: ‚Tady jsou všechna má telefonní čísla. Kdyby se u vás něco dělo, hned mi volejte. A nebojte se, dopadne to dobře.‘ A do třetice jsem měl velký rozhovor s kolegou Voloďou Gubarevem, který kdysi pracoval v Komsomolské pravdě v oddělení vědy a v té době byl vedoucím oddělení vědy ve stranickém deníku Velká pravda. V jednu chvíli se mě zeptal: ‚A kdy u vás bude prezidentem Havel?‘ Význam té otázky mi došel až koncem listopadu. Myslím si, že lidé na úrovni mých známých tušili, kam vývoj spěje.“

  • „Redakční grafik Jirka Svoboda mi jednou vyprávěl, že potkal Mirka Moce, bývalého zahraničáře z Mladé fronty, který byl v té době členem sekretariátu ÚV KSČ a současně šéfredaktorem Rudého práva. Mirek Moc prý Jirkovi líčil, že za ním přišel Batrla celý nažhavený a povídá: ‚Já tu reakční čeládku z Mladé fronty vyhážu!‘ Mirek Moc se ho zeptal: ‚Ale kdo ti pak do novin bude psát?‘ ‚Já seberu nějaké soudruhy ze sekretariátu ÚV a ti se to naučí!‘ Batrla na to. Mirek údajně namítl: ‚A myslíš, že se to naučí? Sice tu čeládku vyházíš, ale pak ti soudruzi budou vyčítat, že tvé noviny nejsou ke čtení.‘ Batrla asi díky tomu vzal zpátečku – z celé redakce byla z KSČ vyhozena pouze dvě děvčata, ta musela postupně opustit i redakci. Jedna šla do skladu knih na Žižkov, druhá pak dělala na Starém Městě v půjčovně kostýmů.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 02.02.2016

    (audio)
    duration: 02:09:59
  • 2

    Praha, 12.02.2016

    (audio)
    duration: 01:54:41
Full recordings are available only for logged users.

Půlstoletí v redakci Mladé fronty

portret.jpg (historic)
Ing. Karel Pacner

Karel Pacner se narodil 29. března 1936 v Janovicích nad Úhlavou. Jako vlče se účastnil první obnovy Junáka a s kamarády z oddílu vydával v letech 1949 až 1951 časopis Pochodeň. Během studií na klatovském gymnáziu přispíval do deníku Práce. Po maturitě (1954) studoval VŠE, školu dokončil při zaměstnání v roce 1962. Od poloviny 50. let externě spolupracoval s Mladou frontou, do redakce nastoupil v létě 1959 a pak opět po návratu ze základní vojenské služby v srpnu 1961. Od přelomu 50. a 60. let se specializoval na popularizaci přírodních věd, později se blíže zaměřil na kosmonautiku; na konci 60. let se z vlastního zájmu začal zabývat tématem špionáže. Za normalizace se podílel na výrobě televizního seriálu o kosmonautice a napsal řadu populárně-naučných knih o vesmírném programu. Během sametové revoluce byl členem prozatímního vedení Mladé fronty, v roce 1990 dopomohl osamostatnění deníku, jeho privatizaci a prodeji západnímu investorovi. V 90. letech pro Českou televizi připravil podklady k seriálu o československé špionáži. Roku 2001 odešel z redakce Mladé fronty DNES. Dodnes je činný jako autor populárně-naučné literatury a publikuje na blogu www.karelpacner.cz.