Jakub Noha

* 1950

  • "Tohle nastalo nějak na začátku třicátých let, že se stal tím šéfredaktorem. Potom se dostal do rozporu s komunistickou stranou, kdy jaksi skupina různých literátů protestovala proti politickým procesům v Sovětském svazu. Vím, že se otec dostal do konfliktu s S. K. Neumannem, který ho dokonce oslovil v nějaké básni. Takový protest proti Janu Nohovi. Byl pravděpodobně vyloučen z komunistické strany. Válku prožil jako bezpartajní a v roce 1945 se navrátil do lůna komunistické strany. A v době, kdy jsem se narodil, byl ředitelem Státní tiskárny. Posléze se stal tajemníkem svazu spisovatelů, nevím, kdy k tomu došlo, ale co já si pamatuju, že když jsem už jako kluk vnímal svět, tak byl tajemníkem svazu spisovatelů. Tam se dostal do jakéhosi konfliktu – taky mně ne zcela jasného a známého – se Státní bezpečností. U nás v rodině se říkalo, že prostě odmítl donášet, takže musel opustit funkci tajemníka svazu spisovatelů a stal se redaktorem Státního nakladatelství dětské knihy, kde byl až do smrti v roce 1966. Zemřel na rakovinu."

  • "Chvěl jsem se, aby mě nepozvali na Festival politické písně v Sokolově, protože bych si to asi netroufal odmítnout. Naštěstí mě nezvali a nebyl jsem pro ně nikdy tak významný, protože například Spirituál kvintet tam odvezli, prý naložili do auta a odvezli je tam. To se teda říkalo, nevím, jestli je to pravda. Naštěstí se Státní bezpečností jsem taky neměl žádné... nebyl jsem jako třeba Nohavica, Hutka nebo Třešňák, kterého odlifrovali do ciziny. Tak za mnou nešli asi takové davy, abych byl tak významný, takže jsem tohle nemusel řešit. Nevím ale, kdyby na mě uhodili, abych nějak spolupracoval. To se přiznám, že nevím. Nakonec to, že jsem se nechal přimět k tomu, abych podepsal Antichartu, což svědčí o tom, že bych asi prostě podlehl, bohužel."

  • "Vedení armádního uměleckého souboru si svolalo všechny záklaďáky na PVS [politickovýchovnou světnici] a přečetli tam protest proti tomu, aby nás tu nějací samozvanci... a že protestujeme proti Chartě 77. A že to tady leží, abychom to šli podepsat. Ozval se jeden z hochů, že to podepíše, ale že by si prohlášení Charty 77 chtěl nejprve přečíst, ať ví, o čem protestuje. To rozpoutalo jakousi bouři, ostatní se nějak osmělili, že dokud si to nepřečteme, tak nic podepisovat nebudeme. Naši velitelé to stáhli. Ovšem přišli soudruzi z hlavní politické správy a jednoho kluka poslali k útvaru, co ve sboru zpíval bas. Vytvořili tam takovou atmosféru, že jsme se tam docela báli. Pak teda přišli, že Anticharta a že by se mohla podepsat. Přečetli jsme si Antichartu a řekli si, že je to stejně jen takový blábol, tak to podepíšeme. Takže já jsem jeden z těch padouchů, kteří na vojně podepsali Antichartu. Stydím se, ale je pravda, že jsem se bál."

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 03.04.2023

    (audio)
    duration: 01:50:15
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
  • 2

    Praha, 24.04.2023

    (audio)
    duration: 01:53:58
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Antichartu ho přiměli podepsat na vojně. Udělal to ze zbabělosti a beznaděje

Jakub Noha, Trenčín, únor 1988, foto Olgert Rumler
Jakub Noha, Trenčín, únor 1988, foto Olgert Rumler
photo: archiv pamětníka

Jakub Noha se narodil 1. září 1950 v Praze. Vyrůstal v rodině básníka, spisovatele a překladatele Jana Nohy, jenž v době narození svého syna působil ve funkci ředitele Státní tiskárny. Později pak zastával funkci tajemníka Svazu československých spisovatelů, avšak po odmítnutí stálé spolupráce se Státní bezpečností (StB) pracoval až do své smrti v roce 1966 jako redaktor Státního nakladatelství dětské knihy. Pamětník studoval od roku 1970 Vysokou školu ekonomickou v Praze. Vojenskou službu si splnil v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, kde pod nátlakem velitelů hlavní politické správy podepsal prohlášení takzvané Anticharty. Se svým vlastním repertoárem aktivně vystupoval od 70. let a do začátku 80. let působil společně s Oldřichem Janotou v kapele Pentagram. Později stál u vzniku hudebního tria s názvem NA PRAHU!. Od konce 80. let vystupoval převážně sám nebo s hostujícími muzikanty a v roce 1992 vznikla formace Jakub Noha Band nebo krátce Nohaband, která dodnes koncertuje. V době natáčení (2023) žil v Praze.