Irena Musilová

* 1937

  • „Bylo jich celkem osm, šest tam a ti dva byli na ulici, nebo co. Tak je vzali, dali je do takové cesty, jako do kopečka, tam museli stát. Koně, všechno se odvezlo pryč i s tím obilím, nevím, kam to přišlo. A tam je postříleli. A střílel je mladý kluk, to vyprávěla paní Kopřivovová, která se tam přichomýtla, od nás, z šestiletou dceruškou. A oni jí řekli, že jakmile otočí hlavu ona anebo dceruška, že je tam zastřelí taky. Tak holčička brečela, to byla Alenka, a držela se křečovitě maminky, že chce domů. No ale dívaly se, jak je postříleli, pak je pustili domů. Než přišla domů, to mi vyprávěli potom, že byla úplně šedivá. A vyprávěla jim, co se tam stalo a kdo je tam střílel a víc nemluvila a odstěhovali se.“

  • „Začalo to tak - proč vlastně přišel tatínek o život -, že pátého [května 1945] se u nás střílelo za lesem a každý říkal, že tam zbyl ještě jeden člověk z Petříkova. Tak tatínek si vzal dlouhý plášť a šel se tam podívat. A našel tam zraněného pana Lexu. Tak ho vzal do náručí a přinesl ho do dvora. A když na ten dvůr přišel, tak viděli na tom kabátě, že je prostřílený, ale jemu se nestalo nic. A on říkal, na tom dvoře, to mi pak vyprávěl bratr: ‚No vidíte, tady jsem celý a cikánka mi hádala, že až mi bude třicet osm, tak že přijdu o život, ale ne normálním způsobem.‘ Taky se stalo. A teď začali Němci odjíždět pryč a začalo se tam sem tam postřelovat. A teď správce řekl, že chce z toho mlýna z Popovic mouku, a nikdo - každý mu to odřekl, že ji nepřiveze, že se střílí. A tatínek řekl, že tam dojede. Tak vzal koně, jel tam, pytle vzal a bylo tam asi pět povozů, a že to semelou. A to bylo v pořádku a najednou ti Němci prchali a u pivovarské brány si někdo hrál na partyzána a začal střílet po nich. Když už ujížděli pryč.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 18.06.2021

    (audio)
    duration: 01:15:50
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Maminka nám zakázala modlit se

Irena Musilová, tehdy Culková
Irena Musilová, tehdy Culková
photo: archív pamětnice

Irena Musilová, za svobodna Culková, se narodila 9. června 1937 v Chotěboři. Vyrůstala na statku rodu Ringhofferů ve vesnici Petříkov nedaleko Velkých Popovic, kde její otec Josef Culek jezdil s koňským povozem a matka Lea pracovala jako zemědělská dělnice. Irenino dětství velkou měrou poznamenal komplikovaný vztah s matkou, ale především tragická smrt otce na konci války. Josef Culek byl jedním z mužů popravených Němci 7. května 1945 ve Velkých Popovicích. Příčinou tragédie byl jediný výstřel na projíždějící kolonu SS. Odplatou mělo být vypálení obce a poprava všech obyvatel, včetně žen a dětí. Všichni byli vyhnáni z domů a shromážděni před pivovarskou hospodou, kde museli ležet tváří k zemi a čekat, zatímco na jiném místě probíhaly popravy. Irena byla v té chvíli spolu s matkou a bratrem ukrytá ve sklepě na statku, jejího otce ale spolu s dalšími sedmi muži popravili před mlýnem, kde čekal na mletí obilí. Celkem bylo v ten den zabito nebo popraveno 27 mužů. Důvodů, proč nacisté nakonec od dalších poprav i vypálení vesnice upustili, bylo několik. Mimo jiné i úpěnlivé prosby manželky velitele místních četníků, rodilé Němky. Irena se velmi těžko smiřovala s tím, že ztratila pro ni nejbližšího člověka. Brzy se vdala a odstěhovala do Říčan, kde v době natáčení (2021) žila společně se svou rodinou.