Alois Matěj

* 1924

  • „Jak se Rusáci dostali do Šumperka, tak po hlavní mohli jet na Bludov a z Bludova byl most přes Moravu vyhozenej, tak tam se dál nedostali. Takže se dostali z Bludova na Bohutín a z Bohutína mohli přes most na hlavní. Jenže ten most byl zase vyhozenej, takže se tam zas nedostali. Museli proto tou úzkou cestou do Bartoňova. V Bartoňově ten betonovej most nevím proč zůstal. Takže celá ta kolona, co se valila na Prahu, tak jela přes Bartoňov. Tam jsme se na ně mohli dívat nebo si s nima podat ruku. Potom se dostali na Olšany a pak dál na Prahu.“

  • „Mohlo to být v jednačtyřicátým nebo dvaačtyřicátým roce. Jak je v Bartoňově hospoda, tak tam jde vedle silnice další ulice a tam bylo čtyři nebo pět statků – Janků, Šimkovi, Haintlovi, Matysovi, Divišovi. Tak ti Haintlovi, Matysovi a Divišovi, ty tři statky Němci zabrali a obsadili to Němcema někde z Rumunska. Tak ty tři statky byly už po osmatřicátým zabraný Němcema.“

  • „Chleba se dělal doma. Jednou za 14 dní byla díže. Od minulého pečení se nechal kousek těsta, říkalo se kvásek, trochu se to polilo vodou a nechalo se to do rána. Ráno nebo myslím už večer maminka, aby to vykvasilo, přidala mouku a udělala těsto a ráno vyválela dva bochníky chleba do velkých kulatých slaměnek. To už jsem chodil do školy do Rudy a jako starší chlapec jsem dragarem zavezl do Rudy chleba. Tam se to peklo, dragar se nechal stát u pekaře, a když skončila škola, tak jsem se tam zastavil a dovezl chleba domů. Ty dva pecny chleba byly na 14 dní. A ne jak dneska, ten neztvrdl a vydržel 14 dní.“

  • Full recordings
  • 1

    Radomilov, 29.09.2022

    (audio)
    duration: 01:41:31
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Bylo tam víc kamenů, než brambor

Alois Matěj v mládí
Alois Matěj v mládí
photo: archiv pamětníka

Alois Matěj se narodil 21. března 1924 v Bartoňově na Šumpersku. Ve dvou letech prodělal dětskou obrnu, což mělo vážné celoživotní zdravotní následky. Zchroml na pravou ruku a absolvoval několik operací nohy. Právě nejspíš kvůli jeho zdravotnímu omezení ho za druhé světové války nepředvolali do totálního nasazení. Pracovní úřad ho ale poslal do dvacet kilometrů vzdálených skláren v Rapotíně a až po dvou letech se mu podařilo přejít do Olšanských papíren. V tomto zaměstnání kvůli přetrvávajícím potížím s nohou odmítl v roce 1953 stát tryznu za Stalina a Gottwalda. Následovalo přeřazení na jiné pracovní místo a Alois Matěj z obav z dalších následků raději podal výpověď. Až do penze pak pracoval jako úředník v ČSD v Hanušovicích. V roce 1956 se oženil se Zdenkou Johnovou a v následujících šesti letech přišli na svět tři jejich synové. Rodina pak žila ve dvoupokojovém domě v Radomilově, v němž až do roku 2010 nebyl připojen vodovod. Od smrti manželky v roce 2019 bydlí v odlehlém Radomilově sám.