Květuše Malá

* 1932

  • „Samozřejmě všechno německy. A to byli [učitelé] velmi podřízeni Hitlerovi, velmi. Vzpomínám si, že občas padla nějaká poznámka vůči mně, že jsme Češi. Já jsem to tak ale nebrala. My jsme byli Češi. My nebyli Němci, my jsme se k Němcům nehlásili. Tam [v Odrách] bylo deset rodin Čechů a otec se toho držel. Po válce byl můj otec zvolen starostou. Poté, co se vrátil a uzdravil. A [na radnici] našel doklady. V nich jsme byli označeni jako vrazi, polovrazi. Já jsem tam byla jako polovrah. K likvidaci. Kdyby válka špatně skončila, tak jsme byli zlikvidováni.“

  • „Pamatuji si, že se otec vrátil a že jsme ho musely [s matkou] skrývat. Pak si vzpomínám, že jsme museli být ve sklepě. Byl to veliký sklep, přišli tam i sousedé. Tam jsme byli několik dní. Rusové [Odry] ostřelovali, Němci jim to vraceli. Než Němci odtáhli, tak to chvíli trvalo. Potom už byl konec. Vykradla jsem se [ze sklepa] ven a už jsem tam viděla pobíhat Rusy. Byla jsem nadšená, že tam jsou. Ale obchody byly vymlácené a kradlo se tam. Vím také, že mé dvě spolužačky byly od Rusů znásilněné. Tehdy byla takových případů plná nemocnice. Já si dala na hlavu čepici, oblékla jsem si kalhoty, asi instinkt, nevím, a mluvila jsem polsky a od Rusů jsem měla pokoj. Ale moje kamarádky, o dvou vím, ty byly znásilněné a ležely v nemocnici.“

  • „Můj otec pak už pracoval v Ostravě. Byl z něj samozřejmě komunista, byl ve straně. Ovšem do té doby, než vyjel na nějakou kontrolu na Donbas. Nevím přesně, co to bylo, ale bylo to těsně po válce. Tam uviděl takový bordel. Hrozně ho to rozčílilo, že se to nedá ani popsat. Vzal legitimaci KSČ a hodil jim to pod nohy. Jak si to jako představují… Kolik toho lidé protrpěli a teď oni, že takto povedou ten národ? Samozřejmě ho ze strany vyloučili a už bylo po komunistovi. Také ho vyhodili ze zaměstnání a musel do výroby. Pracoval v třebechovických elektrárnách na dvou velikých strojích, což málokdo uměl, ale já jsem tím pádem šla na konzervatoř z dělnických kádrů. Takže mě vzali.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 19.10.2017

    (audio)
    duration: 02:18:27
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Pokud vedle sebe máte dobrého partnera, zvládnete vše

Květuše Malá, 1951
Květuše Malá, 1951
photo: archiv pamětníka

Květuše Malá se narodila 22. září 1932 v Bílovci na Ostravsku. Vyrůstala jako jedináček v rodině Karla Občila a jeho ženy Emy. V roce 1938 rodina přesídlila do Oder, jež se záhy staly součástí Třetí říše. Ke konci války utekl otec rodiny z nucených prací. Matka s dcerou ho skrývaly ve sklepě. Rodina přežila i díky Němcům, kteří se stavěli proti Hitlerovi. Květuše se po skončení války vydala na uměleckou dráhu. Po studiích působila jako operní pěvkyně v Národním divadle v Brně. Jejího manžela Josefa v 50. letech komunistický režim věznil v uranových dolech v Jáchymově. Až do roku 1989 zůstal společně s manželkou pod dohledem StB. Pamětnice žije v Brně.