Ing. Jiří Línek

* 1948

  • „Chodili za mnou asi devět let nebo deset let před všemi důležitými výročími: to znamená 21. srpen, hokej se Sovětským svazem, Brežněv v Praze... Prostě jakmile byla tahleta výročí, tak já jsem ani nechtěl být sám doma, aby mě náhodou nevybrali a vůbec abyste měl svědka. A probíhalo to tak, že buď jste se musela dostavit na policejní stanici, anebo vás zachytili doma a potom třeba u vrat vám dávali ponaučení, že nemáte nikam chodit a já nevím co.“

  • „Ráno jsem šel k rozhlasu, tam hořely nějaké tramvaje nebo prostě byla tam nějaká barikáda z tramvají. To ovšem ten tank překonal velice svižně, prostě taková barikáda... No a pak začali střílet. Tak jsme se schovali – většinou to byli mladší lidi – do jednoho baráku, tam nás vzali lidi do bytu. No a potom Rusové stříleli i do těch oken do těch jednotlivých baráků. Pak jsem šel na Václavské náměstí, tam jste viděla, jak zapalovali tanky. A to bylo zajímavý, protože tanky byly asi na naftu. A oni jim skočili na kapotu toho tanku, krumpáčem jim prokopli barel a hodili tam zapálený hadr a tím to chytlo. To bylo jako docela zajímavý. No a pak jsem šel domů a rozhodl jsem se, že tady nebudu, v té republice.“

  • „A tak přišel 21. srpen. V noci z 20. na 21. byl projev prezidenta Svobody. Byly to výzvy ke klidu. Tam mně trošku vadí, že pokaždý, když je malér, tak se vyzývá obyvatelstvo ke klidu. Když si poslechnete projev prezidenta Beneše před jeho odchodem, tak je to naprosto totéž: že silný strom má zdravé kořeny a že prostě z těch kořenů vyroste další strom a já nevím, co všechno. Jsou okamžiky, kdy asi ten národ, i za cenu toho, že to bude mít dalekosáhlé důsledky, tak se má bránit, protože vlastně důsledky nebránění se se táhnou po generace dál.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 11.08.2021

    (audio)
    duration: 01:41:04
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Nedopustit zapomnění

Jiří Línek v roce 2021
Jiří Línek v roce 2021
photo: Post Bellum

Jiří Línek se narodil 2. září 1948 v Praze jako nejmladší ze tří dětí, jeho otec byl stavební inženýr a maminka byla v domácnosti. Vystudoval libeňské gymnázium a Fakultu elektrotechniky ČVUT. Intenzivně prožíval uvolnění v šedesátých letech, které přerušila okupace Československa. Dne 21. srpna 1968 se Jiří Línek vydal do centra Prahy. U budovy Československého rozhlasu byl svědkem střelby okupačních vojsk, před kterou se schoval v jednom z okolních domů, a na Václavském náměstí byl přítomen zapalování tanků. Bezprostředně poté se rozhodl vlast opustit a odjel do Švýcarska, po roce se však vrátil domů. Za účast na demonstraci k výročí okupace v srpnu 1969 byl zatčen a strávil bezmála měsíc ve vězení na Pankráci, obvinění byl posléze zproštěn. Následujících deset let ho pravidelně kontrolovala StB, aby se neúčastnil žádných protirežimních aktivit. Pracoval v oboru vývoje počítačů a programování, od roku 1989 má firmu působící v této oblasti. Od roku 2016 je předsedou Sdružení bývalých politických vězňů.