Mojmír Kyselka

* 1933

  • „Moje maminka byla relativně tvrdá ženská. Ona si na to zvykla tím tvrdým mládím u těch vychovatelů, jednak soužitím s otcem a taky tou povahou a viděl jsem ji dvakrát plakat, když padaly popravčí salvy z Kounicových kolejí, když se střílelo po heydrichiádě, to se střílelo hlasitě, aby lidi měli strach. Potom plakala podruhé, když viděla začátkem června v roce 1945 ty stařičké Němce v ponožkách, když je vyhnali a oni šli pochod smrti. Kdy jich tam zůstalo tvrdých přes sedm set. Tak to jsem ji viděl plakat. Takže vidíte, že jí bylo jedno, kdo způsobil tu nespravedlnost, ale bylo jí líto těch lidí.“

  • „I na naší zastrčené ulici se objevili skopčáci v zelených pelerínách a hlavně jsem po té okupaci začal chodit do školy a naši mi do klopy podzimního kabátku zapíchli vlaječku z korálků, československou vlaječku, asi z nějakého vlastenectví, a já jsem se vracel podél domečků pivovarníků a tam mě uviděla mladá Němka. A když viděla tu vlaječku, tak ona na mě zavolala: ‚Komm her!‘, a tak jsem k ní přišel a ona mně vrazila pár facek, vlaječku zadupala do kanálu a já už jsem s brekem utíkal domů a věděl jsem, že moji rodiče jsou ohroženi gestapem. Potom se ulice začaly zelenat německými vojáky a důstojníky, ale jinak byl klid. Byly razie na Židy, to maminka zažila, ale jinak úplný klid.“

  • „Já jsem byl ze začátku doleva. Když zrušili Skauta, tak já jsem vedl speciální pionýrský oddíl a ta zeměpisná společnost dodneška, sedmdesát let, existuje. A potom se to zhroutilo, první rána do mého levicového smýšlení byla návštěva Sovětského svazu, to mně bylo dvaadvacet a to jsem viděl, jak lidi bydlí, a to nebydleli v omlácených činžácích, ale viděl jsem cosi obloženého plechy a z toho lidi lezli ráno do práce a viděl jsem válečné jednonohé veterány, kteří žebrali naproti Leninova mauzolea, a viděl jsem zoufalou bídu a rezignovanost a netečnost těch Rusů.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 03.10.2018

    (audio)
    duration: 04:55:55
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Brno, 25.10.2019

    (audio)
    duration: 02:09:24
    media recorded in project Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Po návštěvě Ruska jsem zcela ztratil své levicové myšlení

Dobová fotografie Mojmíra Kyselky
Dobová fotografie Mojmíra Kyselky
photo: vlastní

Mojmír Kyselka se narodil 15. června 1933 v Brně. Jeho otec patřil k významným brněnským architektům, matka pocházela z chudých poměrů. Za války byla rodina ohrožena, protože mezi vzdálenými předky se vyskytl jistý pradědeček, který měl židovský původ a byl obchodníkem s uhlím. Během druhé světové války se musela rodina kvůli četným náletům vystěhovat ze svého domu a ukrývala se u příbuzných na Vysočině. Mojmír Kyselka po vzoru svého otce vystudoval architekturu a své první zkušenosti začal sbírat v Ostravě. V roce 1957 ho nečekaně přišla zatknout policie a odvedla ho do vazby. Dozvěděl se, že ho podezřívají z rozšiřování anonymních protikomunistických dopisů. Hrozilo mu vězení na deset let. Šlo o vykonstruovaný proces. Pamětník byl vyhozen ze Svazu architektů. Nové místo si našel na Mendelově fakultě, kde se věnoval oboru urbanismu a zahradní architektuře. Dnes je v důchodu a věnuje se stále svému oboru a učí na architektuře.