Moje krédo bylo dělat svoji práci
Download image
Josef Kutal se narodil 17. března 1940 v Tunisku. Jeho otec Josef vystudoval ve Zlíně Baťovu školu práce a stal se tzv. mladým mužem. Byl se dvěma spolužáky poslán firmou do Ameriky, doučoval se tam účetnictví. Do Zlína se vrátili mladí muži s vynálezem, který nebyl v Československu znám – jezdícími schody, které firma Baťa instalovala ve zlínském obchodním domě. Oženil se s Marií Fišerovou. V roce 1938 byl firmou Baťa vyslán do tuniské filiálky a stal se jejím ředitelem. V Tunisku se narodil Jiří a postupně i jeho dva bratři. Maminka byla v domácnosti. Rodina zažila v roce 1943 jeden den bombardování, na které má pamětník nepěkné vzpomínky. V roce 1947 se Kutalovi rozhodli vrátit domů, do Zlína. Pamětník vzpomíná, jak toho tatínek později litoval. Otec pracoval u Baťů, později v zestátněném Svitu a v podniku Exico, který se věnoval zahraničnímu obchodu. V roce 1950 byl spolu s ostatními mladými muži z práce na hodinu vyhozen. Maminka nastoupila do Pozemních staveb jako sekretářka na ředitelství podniku, otec do Pramene jako inspektor. Jiří Kutal po gymnáziu nebyl přijat na vysokou školu a rok pracoval jako dělník. Po roce práce vystudoval Stavební fakultu VUT v Brně. Celý život se věnoval projekci vodohospodářských staveb. Jako nestraník byl v roce 1990 jmenován ředitelem zlínského podniku Barumprojekt. Úřednická vedoucí funkce ho netěšila, po dvou letech z firmy odešel a dodnes (2025) projektuje vodohospodářské stavby jako soukromá osoba.
