Vladimír Kunášek

* 1923  †︎ unknown

  • „A když pak u Machnówky, když byla vzatá Dukla. Tak to víte, tam bylo raněnejch a mrtvejch. To vám řeknu upřímně, já vám to řeknu taky na rovinu. Když to přišlo, to peklo toho 9. září u tý Machnówky a u Wrocanky, to bylo asi dvaatřicet kilometrů fronty. A to bylo raněnejch a mrtvejch. Vozili, chodili a prostě sami některý. Povídám si, tohle to, když bude takhle naše československá, česká armáda, když to půjde takhle čtrnáct dní tři neděle, tak budeme mít po armádě.“

  • „A to byla nějaká zbloudilá, jak se říká, kulka. Zostala tady, tak jsem si sundal kabát a vydlabal jsem ji. A Kadavej, kamarád, mě ovázal. My jsme měli každej v levý kapse bandáž. To už jsme byli nad Teodorówkou. Von mě vovázal, já jsem vyndal tu kulku a on povídá: ‚Běž na převazovnu, ať ti dají injekci.‘ Já jsem ji [kulku] vyndal sám. To byla taková zbloudilá, protože to nebylo proražený, jen to zůstalo tady v tom svalu. A povídám: ‚Já se na něj vyprdnu. Ještě budu lítat po převazovnách, jsem vovázanej.‘ A ono se to zahojilo.“

  • „To bylo, když jsem... Barwinku, když byl ten raněnej, Babák Pepík. Tak jsem šel s tím motocyklem... a pak jsme museli... jak se říká, začali do nás prát Němci, tak jsme museli zas... ta vlajka zůstala stát, byla prostřílená a my jsme museli couvnout.“

  • Full recordings
  • 1

    Vysoké Třebušice, 13.08.2008

    (audio)
    duration: 01:52:26
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Sundal jsem si kabát a z paže kulku vydlabal

Přechod hranic na Dukle - v popředí vlajkonoš Vladimír Kunášek / Zdroj: archiv Václava Širce
Přechod hranic na Dukle - v popředí vlajkonoš Vladimír Kunášek / Zdroj: archiv Václava Širce
photo: Soukromý archiv Václava Širce

Vladimír Kunášek se narodil 14. května 1923 v Bojarce na Volyni v Polsku (dnes Ukrajina). Rodina vlastnila na třicet hektarů půdy, ale po příchodu Sovětů o větší část pozemků přišla. Musela plnit povinné kontingenty a Vladimíra Kunáška kvůli třídnímu původu vyloučili ze studií a přeřadili na práci. Po invazi německých vojsk na území SSSR se stal svědkem bombardování města Mlynov. V březnu 1944 byla do Rovna přemístěna 1. čs. samostatná brigáda, do které 21. března vstoupil. Po vojenském výcviku byl v Jasłu přiřazen k autorotě jako intendant a později se stal spojařem. Účastnil se Karpatsko-dukelské operace, při níž byl poblíž Teodorówky postřelen do paže. Podílel se na osvobození Československa a do Prahy dorazil 11. května 1945. Od armády odešel v prosinci toho roku a členstvím v zájmové skupině zemědělství získal statek po odsunutých Němcích v Podbořanech. Po roce 1950 vstoupil do jednotného zemědělského družstva (JZD), odkud brzy vystoupil a snažil se hospodařit soukromě, což mělo za následek vysoké až likvidační povinné dodávky. Své hospodářství nakonec odevzdal správě Státního statku.