Eva Krupková

* 1953

  • „Když začala válka, děda dělal u telefonu, chodil a zjistil, že nějaký telefon nejde. Šel to spravovat v Mříčné a tam byli partyzáni. On se s nimi dohodl a vždycky jim tam večer nosil jídlo. Babička jela do svého rodného kraje, přivezla maso a chleba. Děda jí jel do Staré Paky naproti, protože měl montážní tašku a byl oblečený v montérkách. Uměl německy, pustili ho, i když měl tašku plnou jídel. Večer zase chleba a další věci nesl až na Strážník. Musel si dávat pozor, protože v činžáku, kde jsme bydleli, byl chlap, který udával Němcům. Musel si dávat pozor, aby ho náhodou neodhalil, protože by celá rodina šla do koncentráku – jak babička, tak i děda, a to už mamka byla naživu. Vypravovala, že se děda vždycky večer tak v deset hodin ztratil. Přišel ve dvě hodiny. Babička honem odemkla, děda musel chodit někudy zadem, aby ho ten chlap neviděl. Po válce říkal, že nebyl s Němci, ale přitom byla pravda, že donášel a hodně lidí dostal do koncentráku.“

  • „Ráno na křižovatce u Atesa na kruháku v Jilemnici stál takový regulčík. Šli jsme tam, říkali si, co se děje a šli jsme se tam podívat.“ – „Celá rodina?“ – „Ne, děti, holky a kluci. Stojíme tam kousek dál. Byli tam lidi z Autobrzd, přišli se podívat dělníci, co se děje. A najednou přišel jeden, dělal ze sebe chytrého a začal mu [vojákovi] šermovat před očima foťákem. On se ohnal a zmáčknul to. A jak se otočil na druhou stranu – tam stála jedna paní a pán – ty postřelil.“ – „Ten voják to zmáčknul?“ – „Samopal. A já jsem se otočila na pravou stranu a vedle mě letěla kulka, tam se někde zaryla do země. Otec slyšel, že se tam střílí, letěl pro mě a povídá: ‚Koukej mazat domů!‘ A já říkám: ‚Ona vedle mě letěla kulka.‘ On si chtěl vzít flintu a chtěl toho vojáka jít zastřelit. Babička povídá, ať nikam nechodí, že z toho ještě bude mít průšvih. Tak mě odvedl domů, doma jsem dostala vejpuc, že tam nemám co pohledávat. A ta paní byla v jiném stavu, přišla o to. Ten druhý pán byl ošklivě postřelený a byl v nemocnici.“

  • „Byl rok 1939, musel nastoupit, byl totálně nasazený někde mezi Německem a Belgií, v táboře. Kopali tam prý nějaké základy. Podařilo se mu se čtyřmi nebo pěti kamarády utéct někam do Francie. Říkal, že to bylo hrozné – když utíkali, tak po nich Němci stříleli, jenže oni je nechytli. Otec skočil do hromady dřeva a jeho kamarád spadnul do hnoje. Dále byl někde ve vinném sklípku schovaný asi dva nebo tři dny, aby je nenašli. Tam byl majitel statku, ten je vytáhl a byla to spojka někam do Francie, kde byly zase spojky, které naše lidi, co utekli, převáděly. Pak je spojka odvezla do Francie, tam už se to začínalo formovat. Odvezli je kanálem La Manche do Anglie. Říkal, že se držel stěžně, byl hrozný vítr, viděl utopené lidi. Říkal si, aby tam dojeli. Dojeli tam, v přístavu v Anglii se sešel s kamarády, kteří utekli s ním. V Anglii je začali formovat do naší armády a on byl řidičem tanku.“

  • Full recordings
  • 1

    Jilemnice, 08.12.2022

    (audio)
    duration: 01:10:54
    media recorded in project Příběhy regionu - Liberecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

V americkém tanku osvobozoval Čechy. Komunisti deptali jeho dceru

Eva Krupková v 15 letech
Eva Krupková v 15 letech
photo: Archiv pamětníka

Eva Krupková se narodila 12. července 1953 v Jilemnici. Její otec Jaroslav Medlík během druhé světové války utekl z totálního nasazení a přes kanál La Manche se v roce 1944 dostal do Anglie. Tam vstoupil do armády, kde sloužil jako řidič tanku. Účastnil se bojů na západní frontě, bojoval během obléhání Dunkerque a v rámci armády amerického generála Pattona osvobozoval i západní Čechy. Dědeček z matčiny strany Jaroslav Trojan pomáhal za německé okupace partyzánům, které zásoboval jídlem. Během komunismu rodina pociťovala to, že otec bojoval na Západě. Kvůli tomu, že protestoval proti měnové reformě v roce 1953, jej vyhodili z práce v ČSAD. Pamětnici ve škole šikanovali někteří učitelé, nedovolili jí studovat střední školu, vyučila se místo toho prodavačkou. 21. srpna 1968 zažila v Jilemnici střet občanů s okupanty, během kterého ji těsně minul výstřel ze samopalu. V roce 1973 se vdala, později měli s manželem Františkem Krupkou dvě dcery a jednoho syna. Také nejstarší dceři hrozilo kvůli špatnému posudku, že se nedostane na střední školu. Eva Krupková pracovala po mateřské dovolené v jilemnických firmách Mileta a Ateso. Po náročné operaci odešla v 56 letech do předčasného důchodu. V roce 2022 žila v Jilemnici. Příběh pamětnice jsme mohli zaznamenat díky podpoře Libereckého kraje a Nadačního fondu ŠKODA AUTO.