Josef Krejník

* 1937

  • "Já dávám rodinu hodně vysoko, na rozdíl od mého táty, který říkal, že strana je pro něj víc. Já jsem v další kole prověrky zase nezměnil názor. Když bylo třetí kolo prověrky v roce 1973, už jsem nechtěl skončit taky někde na Moravě. Sednul jsem ke stroji a napsal jsem na generální prokuraturu panu generálnímu prokurátorovi. Napsal jsem to tak, aby bylo jasné, proč to dělám. Vzhledem k tomu, že jsem ani při třetím kole nevyhověl požadavkům, tak žádám, abych byl uvolněn z funkce vyšetřovatele prokuratury. Dostal jsem odpověď, že když teda na vlastní žádost tolik chci, že mě pan generální prokurátor pouští. Tak jsem skončil na prokuratuře a odevzdal jsem legitimaci strany."

  • "Tam jsem si teprve začínal uvědomovat ten rozdíl náhledu na pachatele. Tam se začalo nedobrým zrakem koukat na lidi, kteří pro režim nejsou spolehliví, protože měli nějaký majetek. Byl to třeba obyčejný řemeslník, měl malý obchod, ale už to byla osoba, která nebyla ztotožněná s dělnickou třídou. To už mi začínalo být trošku divné. Říkal jsem si, že i v době, kdy žili lidé v tlupách, nebyli všichni jenom s fíkovým listem. Některý byl šikovnější, tak měl leopardí kožich. Takže tady když někdo něco dělal líp, tak už taky nebyl třeba jen dělník, ale udělal si svoji firmu a nějaké dělníky zaměstnal. Bylo to jen proto, že byl schopnější, což ještě neznamená, že je to pro lidstvo bezvýznamné. Takové věci jsem si tenkrát začal uvědomovat."

  • "Tatínek byl velmi angažovaný komunista. Jednou na to málem doplatil. To vím od maminky, která mi to vyprávěla. Někde u Bochova na vesnici přesvědčoval zemědělce, aby šli do družstva. Bylo to v době, kdy šla fáma, že bude měnová reforma. V plénu padla otázka, zda a kdy to bude. Tatínek jako zástupce okresního výboru partaje jim tam říkal, ať se nebojí, že to jsou imperialistické žvásty, že soudruh Zápotocký řekl, že žádná měnová reforma nebude. To schůzování se tenkrát protáhlo, tak táta nejel domů, že tam přespí. Ráno se vzbudili a měnová reforma byla. Lidi je hnali vidlemi, byl rád, že utekl."

  • Full recordings
  • 1

    Karlovy Vary, 18.03.2023

    (audio)
    duration: 01:41:22
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Táta hořel pro KSČ a ze vsi ho hnali vidlemi. Jeho syn ze strany vystoupil

Josef Krejník, 2023
Josef Krejník, 2023
photo: Post Bellum

Josef Krejník se narodil 21. března roku 1937 ve Všetatech. Na podzim roku 1945 se celá rodina přesunula do Karlových Varů, kde tatínek řezník získal práci na jatkách. Tatínkova výchova byla velmi prorežimní, byl angažovaným komunistou. Malý Josef tak byl nejprve pionýrem, později svazákem. Nakonec jako mladík po vyučení valcířem bezešvých trub vstoupil do komunistické strany. V mládí se Josef Krejník stal nadšeným judistou a tento sport ho léta provázel, sám byl jednu dobu trenérem. Po vojně v roce 1958 se rozhodl, že se nevrátí k práci v hutích, ale vstoupil do řad příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB). Z pochůzkáře se vypracoval až na vyšetřovatele prokuratury a během práce si doplnil maturitu a od roku 1963 studoval práva. S postupem času nabyl zkušeností a začal výchovou vštípenou loajalitu k režimu přehodnocovat. Okupace v roce 1968 byla pro něj nestravitelným bezprávím. Jeho postoj vedl ke konfliktům s otcem a vyústil jeho odchodem od SNB i ze strany. Tento škraloup znemožnil jeho dcerám studia na vysoké škole. Josef Krejník se stal řidičem a bagristou z povolání. Po revoluci musel tato povolání ze zdravotních důvodů opustit, vrátil se ke kancelářské práci nejprve na prokuratuře, později na finančním úřadě. V roce 2023 žil v Karlových Varech