Mgr. Ivana Koutská

„Tam byl problém v tom, že vlastně, když jsme nebyli manželé, tak já bych správně neměla mít přístup jako k němu vůbec a shánět advokáty a nic… Nicméně to jako nechali. No, ale říkali jsme, že to teda musíme udělat, kdy už teda to takhle dopadlo. Protože já jsem, jsme se snažili, abych já mohla ještě nějak fungovat, takže jsme se ani nebrali, byť jsme měli dítě. No a teď jsme říkali, že už to nemá cenu, že teda to to. No, a on byl zavřenej, takže teda uděláme show, že uděláme svatbu v zastoupení. A měla jsem nabídku od tří ženichů - jeden byl Vaculík, jeden byl Pavel Kohout a jeden byl Václav Havel. A oni Grušu pustili!“

„Najednou ráno v pět hodin někdo zvoní, přišli estébáci – domovní prohlídka, že jo a Jirku odvezli. Jsem si říkala: ,No co se děje…?‘ Pak za mnou přišla Otka nebo někdo a říkali: ,Hele, klid, to je čtyřiadvacítka, maximálně osmačtyřicítka.‘ No, ale pak přišel Karol Sidon a říkal: ,Víš, já jsem tam byl vedle v cele, tak jsem to všecko pak slyšel a s Jirkou jsem mluvil – mám Tě moc pozdravovat – oni ho nechali ve vazbě! A v tu chvíli, kdy se tohleto to, tak najednou se ke mně strašná spousta lidí začala hlásit, vlastně ten disent byl ghetto. Takže na jednu stranu to bylo krásný. Na druhou stranu z toho šla hrůza, že jo, protože tu první noc, kdy ho zavřeli, tak – my bydleli v posledním patře, já tam byla sama s dítětem malým, ještě jsem měla dva psy tedy, ale pekingský palácový – a oni se mi usídlili na střeše. To byl panelák, přímo nade mnou, a celou noc mi bušili do stropu. A ještě jsem slyšela: ,Soudruhu, jsou tam všechny a spěj.‘ Já jsem přitáhla ledničku ke dveřím, to bylo v době, kdy oni vozili lidi za Prahu a tam je mlátili, takže jako… Pak jsem chodila s klukem na koupaliště a za mnou dva estébáci. Tak jsem se bavila, protože oni měli sako, tak jsem tam schválně na tom největším sluníčku je tam pražila. Takže bylo to na jednu stranu hezký, tohle bylo krásný. Prostě ta solidarita, to, jak Bendovi…, no prostě všichni, úžasný, Otka vedle… S Otkou jsme měli, když dám červenej hadr na to, takže má přijít, prostě nádhera, no. To bylo hezký, na druhou stranu ti estébáci, to už bylo horší.“