Kamila Kouřilová

* 1936

  • „Rusi jednou hodili dvě bomby. U nás bylo takové stromy zarostlé smetiště. Přiletěly dvě stíhačky a Rusi si mysleli, že jsou tam schovaní Němci, protože už utíkali s dalšími lidmi z hor. Tak tam hodili dvě bomby. Já, moje sestra, Ukrajinec Vasil a jeho bratranec jsme nesli veliký koš se senem, protože jsme měli za potokem u babičky schovaný prasata. Babička vzkázala, že máme donést šrot a seno pro koně. Tak jsme to nesli, a jak jsme přišli do babiččiny zahrady, tak tam byli schovaní nějací kluci, a oni tam hodili ty dvě bomby. Vasil s bratrancem položili koš a lehli si za borovici. Jak bomba vybuchla, tak se střepina odrazila od stromu a tomu bratranci to přerazilo páteř. My jsme to neviděly, protože jsme už byly se sestrou u babičky. Viděly jsme, jak někoho táhnou po dece, ale hned nás nenapadlo, že se mohlo něco stát.“

  • „Dělal to tak, že pod obilím měl půl prasete. Ukrajinec seděl na voze a otec šel na celnici a řekl mu, že jak voják zvedne závoru, tak ať práskne do koní a jede. Že on vyběhne a začne nadávat, že je hloupý, že nerozumí. Řekl mu, že může jet dost rychle, že ho dožene. Protože jak by ho chytli, tak by nás všechny vystříleli.“

  • Full recordings
  • 1

    Olomouc, 04.05.2018

    (audio)
    duration: 02:13:11
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

V sudetském klínku

Kamila Kouřilová, rodným příjmením Mádrová, přišla na svět 19. února 1936 v obci Mrsklesy nedaleko Olomouce. V její rodné obci tehdy žili vesměs obyvatelé německé národnosti (85 procent). Většina tamních Čechů obec opustila v roce 1938, krátce po mnichovské dohodě, kdy se Mrsklesy staly součástí nacistického Německa. Rodina Mádrových sice zůstala, ale kvůli české národnosti musela odolávat nacionálnímu útlaku. Z rozhodnutí úřadů zavřeli hostinec a děti poslali do německé školy. Otec Josef Mádr, povoláním řezník, přes blízké protektorátní hranice pašoval maso, které dodával také partyzánům. Přesto byl po válce zadržen pro podezření ze spolupráce s nacisty, ale krátce poté byl opět propuštěn. Později odmítl vstoupit do nově vzniklého Jednotného zemědělského družstva (JZD), a proto ho v pětapadesáti letech v roce 1950 poslali na dva roky do Pomocných technických praporů (PTP). Rodině také hrozili vystěhováním, a tak se otec pod nátlakem stal členem družstva. Politický škraloup zůstal i na dětech a všechny měly potíže s přijetím na studia. Kamile povolili pouze soustružnický učňovský obor. Vlastně již od konce základní školy až po odchod do penze v roce 1991 (dvaačtyřicet let) tak pracovala jako soustružnice v Moravii v Moravském Údolí. V roce 2018 bydlela v Moravském Údolí.