Miroslav Kotlas

* 1933

  • „Pamatuji si první den, 15. března 1939, když přišli Němci. To už můj tatínek od sedmatřicátého roku dělal na dráze. Šel do práce a vrátil se domů a říká: ‚Kluci, až se probudíte, budou tady německý vojáci. Ne abyste se k nim špatně chovali.‘ Čekali jsme, až se rozednilo, protože z Perknova chodil na dráhu, to musel chodit za tmy, v březnu byla ještě tma. A tak jsme se probudili, šli jsme na náves a samozřejmě... stály tam děla obrácený proti baráku na horní kopeček. Koukali jsme na ně, měli natažené dráty, tam, co byl Kubešův mlýn, tam měli natažený dráty na pevnou linku, aby mohli telefonovat.“

  • „Tak koukal, měl za úkol koukat na řídící věž a na tu věž se vyvěšovaly dva prapory. Jeden žlutý a druhý červený. První žlutý znamenal 20 minut do náletu bombardovacího letadla. A když bylo 10 minut od Brodu, vyvěšoval se červený.“

  • „Rozloučili jsme se, padesát metrů od té kotelny, jak se chodí z kopečka. Začalo se všechno klepat... Říkal jsem si, co se to... někdo projel na kole a řekl: ‚V parku spadly bomby.‘ Řekl jsem si: ‚Tě bůh... takže tenhle Láďa Beránků mi stoprocentně zachránil život.‘ A tam teda to zabilo čtyři kluky, to byli spolužáci.“

  • Full recordings
  • 1

    Havlíčkův Brod, 02.02.2023

    (audio)
    duration: 01:42:10
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Nešťastně shozené letecké pumy zabily čtyři mé spolužáky

Miroslav Kotlas v mládí, přelom 40. a 50. let
Miroslav Kotlas v mládí, přelom 40. a 50. let
photo: archiv pamětníka

Miroslav Kotlas se narodil 17. ledna 1933 v obci Perknov poblíž Německého (Havlíčkova) Brodu. Vyrůstal v skromných poměrech dělnické rodiny. Jeho otec se přes léto živil jako kameník a matka v domácnosti pletla rukavice. V září 1939 nastoupil v Brodě do obecné školy. O pět let později, v listopadu 1944, se jeho čtyři spolužáci stali obětí nešťastného leteckého útoku, kdy spojenecký bombardér shodil na město několik leteckých pum. Své spolužáky, kteří v tu dobu převáželi starý sběrový papír, chtěl před blížícím se náletem varovat. Po válce absolvoval truhlářské učiliště a na příkaz okresního národního výboru byl nucen odejít pracovat do Ostravy. Necelý rok strávil na stavbě v Nové huti Klementa Gottwalda a před splněním povinné vojenské služby se stal civilním zaměstnancem vojenské správy čs. lidové armády. Od roku 1955 pracoval u železniční správy a vstoupil do komunistické strany. Následoval kariérní vzestup; dostal se na pozici mistra a později dělal správce kulturního domu. Poté, co komunistickou stranu opustil, pracoval až do odchodu do penze jako traťový dělník. V lednu 2023 pamětník oslavil 90. narozeniny a v době natáčení, v únoru 2023, žil v Havlíčkově Brodě.