„V Tesle si mě zavolali a řekli mi: ‚Vy si píšete s vašimi známými z Holandska?!‘ Já jsem řekl, že ano. A oni: ‚No ale vy si s nimi píšete.‘ Odpověděl jsem, že ano a že si [s nimi] píši hlavně k narozeninám, Vánocům a Velikonocům. A oni: ‚Tak nám to vždy donesete přečíst.‘ Řekl jsem jim: ‚Víte co? Vy si to stejně přečtete na hranicích, když budete chtít. Nic vám nosit nebudu. Tohle si na sebe brát nebudu.‘ Dopadlo to tak, že můj syn, který byl v té době ve vojenské službě, byl [předvolán] k politrukovi, který mu řekl: ‚Hele, tvůj táta si pouštěl hubu na špacír v Tesle, ať si dá pozor.‘ A víte co? Až se příště přidávalo, tak mi dali nulu.“
„Museli jsme hajlovat a jednou jsme se domluvili, že celá třída zvedneme levou ruku, až přijde ředitel. Tak jsme to udělali. A přestože mi tenkrát v primě bylo deset roků, všichni nám vykali. Byl to nezvyk. Pan ředitel nám vykal, ale když jsme tohle udělali, tak nám řekl: ‚Kluci, co blbnete? Kdyby to tady někdo řekl, přijde sem gestapo. Vy budete mít možná problém, budou vyšetřovat vaše rodiče. Není nám to potřeba. Nedělejte to, kluci. Já na to zapomenu.‘ Už jsme toho nechali. Pan ředitel byl Němec, ale rozumný, protože jinak by z toho byl veliký malér.“
Vladimír Kotland se narodil 3. května 1934 v Plačicích u Hradce Králové. Jeho rodiče František a Marie Kotlandovi vlastnili zemědělskou usedlost, na které hospodařili. Pamětníkův tatínek se zúčastnil první světové války a působil jako starosta Sokola v Plačicích. Do řad sokolstva vstoupil i Vladimír Kotland a jako dorostenec se zúčastnil XI. všesokolského sletu roku 1948. Rodina v roce 1953 vstoupila do jednotného zemědělského družstva (JZD). Františku Kotlandovi, který byl členem agrární strany (po jejím zákazu se stal národním socialistou), hrozilo kvůli udání za jeho protirežimní názory čtyřapůlleté vězení. Posléze pod nátlakem podepsal přihlášku do Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1952 odmaturoval pamětník na Tylově gymnáziu v Hradci Králové. Ve studiu pak pokračoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze, na které promoval v roce 1957. Za dobu své bohaté profesní kariéry působil například ve výzkumném ústavu v Opočínku či se podílel na vývoji počítačů, které tenkrát stály na počátku své existence. Díky profesi hojně cestoval i do zahraničí. V bouřlivém období sametové revoluce se jako jediný odhodlal dovézt dopis sepsaný členy Občanského fóra (OF) Tesly Pardubice na manifestaci na Letenské pláni. V době natáčení pro Paměť národa v roce 2025 žil v Přelouči.
