Ivo Klouda

* 1938

  • "Musím být upřímný. Tím, že jsem byl členem komunistické strany, měl jsem z toho určité výhody. I když jsem se nikdy nesnažil toho využít, tak přeci jen jsem měl oproti jiným třeba možnost studovat vysokou školu. Vždycky jsem také působil jen na vedoucích místech, nikdy ne na žádných podřadných pozicích. Měl jsem tedy dojem, že strana stojí za mnou, že kdyby k něčemu nedobrému došlo, vždycky se za mě postaví. Nejen za mě, ale vůbec za straníky. No ono to bylo všechno jinak. Odmalička to do nás prostě hustili. Uvědomte si to, že jako děcko jsem pořád jen slyšel, že Sovětský svaz je náš vzor, že má nejlepší dojičky, nejlepší chovatele, všechno prostě nejlepší. No a my jsme tomu věřili, protože jediný, kdo nás zbavil tady toho zla, těch Němců, toho fašismu, byl Sovětský svaz. Byli Rusi. Věřili jsme tomu do poslední chvíle. Až jsem měl pak možnost srovnat to, co je u nás, se Západem, tak jsem to pochopil. Pochopil jsem, co se děje, a začal pochybovat. Začal jsem uvažovat, jestli to všechno je skutečně pravda. Ale byl jsem prostě stejně dál přesvědčený, že nás Rusi nepustí. "

  • "Měl jsem nedobrý pocit z toho, opravdu nedobrý, že jsem věřil něčemu takovému. Zvěrstva, to je málo. To se ani nedá přesně nazvat. Nabyl jsem přesvědčení, že fašismus a komunismus mají mnoho společného. Tou ideologií, tím nátlakem na lidi, všechno... Přestal jsem tomu věřit, bohužel až pozdě. Nebo bohudík, nevím."

  • "Otec byl komunista. Za války spolupracoval s odbojem. Ale doma jsme o tom nemluvili. Nás s bratrem tedy rodiče vedli k tomu, že nás osvobodil Sovětský svaz a že je to náš vzor. Ideál, ke kterému lidstvo směřuje. Odmala jsem tomu věřil. Navíc byl otec ale i výborný kreslíř. Vyučoval matematiku a kreslení a často mi vyprávěl o umění. A také byl skaut, stejně jako pak já a bratr. Otec nás tedy také vedl k lásce k přírodě. Chodil jsem do vlčat. Dál jsem se ale už nedostal, protože ze Skautu udělali [komunisté] Pionýr. Ale odmala jsem byl přesvědčen, že to, co je tady, je správně a že to tak má být. Že Sovětský svaz je opravdu náš vzor. Prokoukl jsem až později."

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 25.06.2020

    (audio)
    duration: 01:21:56
    media recorded in project Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Neměl jsem dobrý pocit, že jsem věřil něčemu takovému

Ivo Klouda v roce 2020
Ivo Klouda v roce 2020
photo: studio

Ivo Klouda se narodil 20. ledna 1938 v Uherském Ostrohu. Vyrůstal v rodině učitele a komunistického protinacistického odbojáře. Jako dítě zažil boje v souvislosti s osvobozením jižní Moravy Rudou armádou. Odmala byl vychováván v duchu přesvědčení, že Sovětský svaz je naším osvoboditelem od fašismu. Dlouhá léta tomu věřil a sám vstoupil do KSČ. Postupem času začal pochybovat, zda je to, co hlásá komunistická propaganda, pravda. Rozpory cítil například při cestách na Západ, kam se dostal díky účinkování v souboru BROLN (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů). Fandil obrodnému procesu 60. let a zklamala ho následná sovětská okupace Československa v srpnu 1968. Následnými normalizačními prověrkami ale prošel a ve straně zůstal. Říká, že věřil, že myšlenku komunismu lze naplnit, a zároveň si uvědomoval výhody, které mu členství ve straně přinášelo. Nějaký čas působil i na kádrovém oddělení, spolupráci s StB však podle svých slov odmítl. Dnes už mluví o tom, že komunismus je úplně stejně zrůdná ideologie jako nacismus.