Josef Klem

* 1943

  • „Měli se potkat s těmato partyzánama. Došli na místo, jmenuje se to Vápenice. Posedali a tam tenkrát, tam teče takový potůček a za tím potůčkem bylo nízké smrčí. A oni jenom posedali na zem a najednou kulomet a toto a bylo na fleku po nich. Jeden, jeden, kde se vzal, tu se vzal mezi něma, byl nějakej Brňák. Prý to byl študent, tomu se podařilo utéct. Ale tito chlapi byli všeci ještě na místě doražení. Který jevil známky života, tak... Otec měl prostřelenou hlavu a Jozin, ten byl nejmladší z těch Klemů, z těch třech, ten měl zlaté zuby, tak je měl vyražené, vytlučené. Nechal si ušít kožené boty, z botou byl vyzutý. Chleba sebrali, špek, co měli kteří sebrali, a tak je tam nechali.“

  • Full recordings
  • 1

    Huštěnovice, 25.07.2019

    (audio)
    duration: 53:10
    media recorded in project Příběhy regionu - Střední Morava
Full recordings are available only for logged users.

Vždy jsem si dokázal poradit

Josef Klem, dobová fotografie
Josef Klem, dobová fotografie
photo: Archiv pamětníka

Josef Klem se narodil 24. srpna 1943 v Tupesích u Uherského Hradiště. Jeho rodiče Emil a Emilie Klemovi se během druhé světové války z obavy před blížící se frontou přestěhovali do obce Salaš v nedalekých Chřibech. V kopcích zde na sklonku války operovala partyzánská skupina Olga, které se podařilo zajmout německého generálmajora Dietricha von Müllera. Nacisté zuřili a chtěli partyzány dopadnout za každou cenu. Poté, co na Salaši proběhla neúspěšná razie, došlo k události, která vstoupila do historie jako Salašská tragédie. Do lesa bylo pod záminkou, ať se přidají k partyzánským bojům, vylákáno devatenáct salašských mužů, z nichž někteří sotva dosáhli plnoletosti. V lese nedaleko hájovny byli však nemilosrdně pozabíjeni dávkami ze samopalů. K obětem masakru patřil i Josefův otec Emil a jeho dva bratři, Karel a Jožin. Nešťastnou historii později vypravovala Josefovi jeho matka Emilie. Josef se původně chtěl vyučit hodinářem, ale pro nedostatek učebních míst nastoupil nakonec do učení jako zámečník. Když později zatoužil po vlastní kulovnici, nemohl k ní jako nestraník získat povolení. V roce 1967 založil tedy u pozemních staveb, kde pracoval, brigádu socialistické práce a zároveň podepsal přihlášku do Komunistické strany. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 se však v nastalém zmatku podařilo přihlášku zničit a zůstal nestraníkem. Josef Klem celý svůj život tvrdě pracoval a jak sám říká, Sametová revoluce pro něj žádné změny nepřinesla. S manželkou Zdeňkou vychovali dva syny, Milana a Petra.