Maso jsem poprvé ochutnal v jedenácti letech
František Karel se narodil 5. července 1934 v Praze do rodiny Františka a Marie Karlových, měl pět starších sourozenců. Oba rodiče byli poznamenáni první světovou válkou. Maminka jako frontová sestra přišla ve válce o nohu a pak byla v invalidním důchodu, otec prošel československými legiemi v Rusku a válečná traumata ho poznamenala nervově. Rodina bydlela v Holešovicích a potýkala se s finančními a sociálními problémy. František poznal, co je hlad. Od první třídy tajně vypomáhal v továrním skladu za pár korun, otce, který ho bil, se bál a více než doma či ve škole byl s partou kluků na ulici. Vzpomíná, jak maminka tajně ošetřovala židovskou ženu, jak bratr utekl z Německa v maskáčové kombinéze SS, na první sovětské tanky v květnu 1945. V roce 1952 se rodina Karlových odstěhovala do pohraničí do Velké Veleně na Děčínsku, kde na splátky koupili hospodářství a zkoušeli se uživit zemědělstvím, avšak kvůli neznalosti a nezkušenosti málem skončili ve vězení, neboť nebyli schopni plnit povinné dávky. František dostal podmínečný trest 14 měsíců, jeho bratr 18 měsíců podmínečně. Ve Veleni František nakonec zůstal sám, hospodářství předal státnímu statku a pracoval za slušný plat jako traktorista. Aby co nejrychleji umořil dluhy, které na hospodářství zůstaly, přivydělával si ještě brigádami. Poprvé se oženil v 60. letech, ale manželství se brzy rozpadlo. Začátkem 70. let se s druhou manželkou usadil na Litoměřicku, kde oba pracovali v zemědělství, po její smrti se přestěhoval do Ústí nad Labem, kde si našel práci v chemičce a potřetí se oženil. V roce 2013 ovdověl.