Sylvia Iriondo

* 1945

  • „V těchto třech letadýlkách, z nichž jedno bylo pilotováno Carlosem Costou, pilotem Herma-nos al Rescate, a na palubě byl Pablito Morales, dobrovolník Hermanos al Rescate, který byl zachráněn v úžinách Floridy již dříve právě Zachraňujícími bratry, a který, když viděl letadla nad svým vorem, slíbil Bohu, že jestli se dostane díky snaze Hermanos al Rescate do bezpečí a pokud dorazí do země svobody, udělá pro další Kubánce to, co Hermanos al Rescate učinili k jeho záchraně. A právě proto byl Pablito dobrovolníkem Hermanos al Rescate, kteří ho za-chránili, a byl v letadle s Carlosem Costou, dobrovolným pilotem Hermanos al Rescate. V druhém letadla byl pilot Mario Manuel de la Peña a Armando Alejandre mladší jako dobro-volník, byl to první humanitární let Armanda v úžině Floridy. A ve třetím letadle byl prezi-dent Hermanos al Rescate, José Basulto, který ho pilotoval, dále Arnaldo Iglesias jako kopilot, a můj manžel Andrew a já jako dobrovolníci. A tam, za bílého dne a bez předchozího upozor-nění a v mezinárodním vzdušném prostoru, diktátoři Fidel a Raúl Castrovi nařídili letadla sestřelit. Nejdříve sestřelili letadlo, které pilotoval Carlos Costa s Pablem Moralesem na palubě a ihned poté také letadlo, které pilotoval Mario Manuel de la Peña a Armando Alejandre mladší. Rozprášili je ve vzduchu, v mezinárodním vzdušném prostoru.“

  • „[Jedním z důvodů založení organizace MAR por Cuba] bylo o potopení Remorkéru 13 de Marzo, kde bylo zabito 37 kubánských mužů, žen a dětí, včetně malého šestiměsíčního dítěte. Jak se to stalo? Šlo o skupinu Kubánců, kteří se snaží uniknout z ostrov za svobodou na pa-lubě starého remorkéru, Remorkéru 13 de Marzo. Když byli asi osm mil od kubánského po-břeží, kolem půlnoci přijely další dva remorkéry kubánského režimu a začali stříkat nesmírnou silou vodu. Když z úkrytu lodě vyšly vylekané matky a další lidé, kteří prosili o shovívavost, dalšími vodními proudy doslova roztrhli záď a palubu remorkéru, uvrhli je do moře a loď po-topili. Mezi nimi doslova vytrhli z náručí matky, která prosila o milost, její šestiměsíční dítě. Jeden Kubánec, jehož mám tu čest a privilegium znát, a který nás doprovází na mnoha meziná-rodních akcích, kde líčil jeho trýznivé svědectví, Jorge García, přišel během tohoto masakru o 14 příbuzných, který byl veden kastrovskými diktátory.“

  • „Když jsme jeden den viděli rodiče, že mají strach a mluví v noci šeptem, to bylo v den, kdy nám řekli, že můj otec pojede na výlet. A skutečně odjel, a to v červnu roku 1960 s jedním z jeho bratrů, se Cecilem Arturem. Táta se totiž podílel, tenkrát jsme to nevěděli, v ilegální čin-nosti na Kubě se svým bratrem Fredym a jejich jména byla zveřejněna ve vysílání jednoho rádia na krátkých vlnách a hrozilo tudíž, že budou odhaleni. Aby mohli pokračovat ve své práci, odešli do exilu.“

  • Full recordings
Full recordings are available only for logged users.

Exilová diaspora je živým příkladem toho, kam se Kuba může ve svobodném režimu dostat

Sylvia Iriondo, 2018
Sylvia Iriondo, 2018
photo: Post Bellum

Sylvia Iriondo se narodila 26. ledna 1945 v Havaně do středostavovské rodiny. Brzy po vítězství Kubánské revoluce se Sylvia se sourozenci dozvěděla, že je jejich otec zapojen do protirežimní činnosti a musí z ostrova odjet. Otec emigroval do Miami a o několik měsíců později se za ním dostal i zbytek rodiny včetně Sylvie. Sylvia začala v Miami pomáhat kubánským uprchlíkům v nouzi v rámci Mezinárodního záchranného výboru a Programu pomoci pro kubánské uprchlíky. I když se Sylvia v Miami vdala, má tři děti a od 70. let je úspěšnou realitní makléřkou, nikdy nepřestala cítit povinnost bojovat za svobodnou Kubu. Její snaha, ale také okolnosti, vyústily v roce 1994 v založení organizace MAR (Matky a ženy proti represím na Kubě). Na počátku 90. let byl založen humanitární spolek civilních letců Zachraňujících bratří (Hermanos al Rescate), kteří monitorovali a pomáhali lodím s kubánskými uprchlíky v nouzi a organizace MAR se jejich humanitárních letů účastnila jako podpůrná dobrovolnická služba. Dne 24. února 1996 se kubánský režim pokusil jednu z takových záchranných akcí zastavit a v mezinárodním vzdušném prostoru sestřelil dvě ze tří letadel Hermanos al Rescate. Sylvia a její manžel byli ve třetím letounu a přežili. Sylvia nadále bojuje za svobodnou Kubu a vidí velkou inspiraci v postkomunistických evropských zemích a také vzor v příkladu Václava Havla. Nepřestává věřit, že Kuba jednou bude svobodná a věří, že silná kubánská komunita, která pro to dělá maximum, toho jednoho dne dosáhne.