Georbanelis Betancourt

„Typické je, že když nemáš peníze, nemůžeš se posunout kupředu – tak jako když nemáš řídící páku, nemůžeš řídit auto nebo když nemáš kmotra, nemůžeš být pokřtěn. Rozumíš? V hudební branži musíš mít dobrý kontakt, nejlépe přímo ve státním kulturním centru, znát nějakého promotéra nebo mít prostě dostatečné příjmy. Pokud se neprobíjíš dopředu, nejsi nikdo. ‚Takže z toho plyne, že peníze jsou důležitější než talent?‘ Pokud můžu mluvit za provincii Guantánamo, kde žiji, tak určitě ano, je to tak. Z mého pohledu, pokud se nemůžeš nikam posunout, nikdy neuděláš ten velký krok, protože ten vyžaduje opravdu hodně peněz. Chceš-li nahrát píseň – potřebuješ peníze, chceš-li natočit video – potřebuješ peníze, chceš-li, aby tě někdo reprezentoval nebo s tebou počítal na kulturních akcích – potřebuješ peníze. Ten, kdo už je profesionálním hudebníkem, se nemusí starat. Ale ten, kdo se snaží prosadit se od nuly, musí mít dostatečné finanční zázemí, někoho, kdo mu posílá peníze, nebo vlastnit byznys, aby se vůbec mohl začít snažit to někam dotáhnout. A i když by měl všechno, co jsem teď zmínil, je to i tak velmi obtížné.“

„Jednalo se hlavně o preventivní opatření, když měl někdo horečku, šel jsem k němu domů a pomocí rozstřikovače s chlorem jsem vydezinfikoval záchod, kliky na dveřích, opěradla u židlí a křesel, čela postelí atp. Jednalo se hlavně o takovéto činnosti. Pomoci lidem s dezinfekcí, hlavně v průběhu epidemie cholery, kdy bylo potřeba mýt si ruce velmi důkladně chlorem a tak. Bylo hodně případů, hodně kritických případů, které skončily dokonce i smrtí, protože míra nakažlivosti byla opravdu vysoká. Dostal jsem se i do míst daleko od měst, kde byly podmínky nemocných lidí opravdu špatné.“

„Především je to nedostatkem. Když se někdo stane kapsářem nebo vandalem, je to s největší pravděpodobností kvůli nedostatku. Jeho rodiče nic nemají, ani možnost někde obstarat například pár bot nebo slušné kalhoty. A když pak u někoho vidí, že má hezké boty a oblečení, uchýlí se k nejjednodušší cestě – vloupe se k někomu do domu nebo na dvůr, ukradne oblečení z prádelní šňůry nebo přepadne někoho ve večerních hodinách na ulici, tak, jak to dnes dělá i řada jiných.“