Bořivoj Hytych

* 1938

  • „Tam byla polovina občanů té obce německá, takže tam se to prolínalo, ty vlivy, a byl tam i, co si vzpomínám, jeden takový hodně zatvrzelý Němec. To byl echt nacista. Po válce, jak přišli Rusi, Sověti nás osvobodili, tak udělal to, co udělal Josef Goebels, jestli to znáte, tu historii. Zastřelil všech osm dětí i svoji manželku a sebe – Josef Goebels. A totéž udělal ten člověk, on byl Partala myslím, nevím přesně, jak se jmenoval. On měl čtyři děti, tak je taky zastřelil, manželku a sebe. Páč věděl, že by dopadl špatně.“

  • „Jak jsem už řekl, měli jsme těch polí víc, takže můj otec byl prohlášen za kulaka a to s sebou neslo nepříjemné věci, hlavně v pozdějším věku. Měl jsem problémy se dostat na nějakou jakoukoli školu, i když jsem nebyl blbý, ale to tak bylo. Tehdy, to jste možná slyšeli i od jiných zdrojů než jenom ode mě, že s tím měli vždycky určité problémy. Náhodou se to nějak podařilo, páč všichni nebyli takoví papaláši komunističtí, jak se říkalo. Tak jsem dostudoval a přešel jsem pracovat do spořitelny. Takže já jsem byl likvidantem, tak jsem přicházel ke styku s veřejností. A to se některým papalášům nehodilo. Měl negativní vliv na výchovu socialistického člověka. Takže dopadlo to velice špatně, po roce a půl jsem byl vyhozen. Ředitel mě vyhodil, potom se musel omluvit. Říkal: ‘Já za to nemohu, měl jsem to nařízeno‘. Takže jsem se musel poohlížet po něčem jiném.“

  • „Možná to slyšíte, někdy se to objevuje. Dřív se to tutlalo, nebo se o tom moc nemluvilo. Ty vztahy se strašně zhoršily. Dřív každý věděl, že buď je Němec, nebo je Čech, ale tam se to vyjádřilo. Dokonce tam došlo k tomu, že sousedy, které znali, tak museli jít z domu ven a hnali je do Vyškova, do tzv. koncentračního tábora. Tam byl zámek – a ještě je – a tam byli tito lidé ubytováni a museli chodit pracovat, kde bylo potřeba. Ti lidé se k tomu postavili, čeští lidé, velice špatně. Oni tito lidé za nic nemohli. Byl Němec, dobře, ale nemohl za to, co dělal Hitler. Oni vzájemně spolu spolupracovali celou válku. Vzájemně si vypomáhali, když někdo měl koně a ten neměl, takže mu vypomohl, ať to byl Čech nebo Němec. Taková situace, to není nic nového, to bylo běžné. Ale pak se ta situace strašně zhoršila. Tam se ukázaly lidské charaktery. Na to se těžko vzpomíná, to není dobrá vzpomínka na tyto věci. A jsou to lidé, které i já jsem znal.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 14.02.2022

    (audio)
    duration: 01:19:05
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Havíř! A kdo je víc?

Bořivoj Hytych před spartakiádou (rok 1965)
Bořivoj Hytych před spartakiádou (rok 1965)
photo: Archiv pamětníka

Bořivoj Hytych se narodil 21. května 1938 v Terešově nedaleko Vyškova. Vzpomíná, jak se ke konci války ukrýval s rodinou v krytech nebo v poli s řepou. Závěr války také neblaze poznamenal vztahy v obci - Terešov byl napůl český a napůl německý - jeden nacista zabil svoje děti a manželku a pak sám spáchal sebevraždu a někteří čeští obyvatelé se obrátili proti svým německým sousedům a z obce je vyhnali. Otec Bořivoje byl za války totálně nasazen a po komunistickém převratu byl označen za kulaka a ve vykonstruovaném procesu uvězněn na šest měsíců. Toto mělo neblahý vliv na Bořivoje Hytycha, neboť mu byla velice ztížena možnost studia na střední škole. Nakonec se vzdělávat mohl, ale pro komunisty problematický původ ho dohnal i v jeho prvním zaměstnání - spořitelně, odkud byl propuštěn. Začal pracovat jako havíř v ostravských dolech, později zde vystudoval i vysokou školu. Byl zaměstnán také v dolech na Rosicku a poté jako úředník Státní báňské správy v Brně. V roce 2022 žil se svojí manželkou v Brně.