Za okupace se z hostince rodičů stal „Německý dům“
Download image
Jiří Hylmar se narodil 28. února 1934 v Nové Pace a měl pět sourozenců. Rodiče vedli restauraci, řeznictví a malé hospodářství. Za okupace se z jejich restaurace stal „Německý dům“, v usedlosti bydleli němečtí vojáci. Otcova bratrance za odbojovou činnost zatklo Gestapo a na následky věznění zemřel. Jiří Hylmar v Nové Pace zažil transport početné židovské komunity, příchod uprchlíků před Rudou armádou ze Slezska a z Maďarska i pochody ruských válečných zajatců. Některým ruským zajatcům se podařilo uprchnout a skrývali se v okolních lesích. Jiří Hylmar s příbuznými uprchlým zajatcům nosili zbytky jídel z restaurace. Po válce začal studovat na gymnáziu, odkud přestoupil na Obchodní akademii v Hořicích, po incidentu s učitelem školu dokončil v Jičíně. Poté pracoval jako úředník u národního podniku Regula. Jeho otce za pobuřování proti novému režimu v roce 1948 zavřeli a veškerý rodinný majetek znárodnili. Rodina přesto mohla zůstat ve svém bývalém domě, neboť jim pomohl matčin bratr, jenž patřil k zakládajícím členům KSČ a pracoval na ministerstvu vnitra. Hylmar se od svých jedenácti let zapojil do činnosti organizace Junák. Když komunisté skauting zakázali, založili s kamarády ilegální junáckou desetičlennou skupinu. Scházeli se v chatě pojmenované Yucatan a vyzbrojili se. Část skupiny se v roce 1952 pokusila o emigraci, chtěli využít malé letadlo. Na základě udání byli pozatýkáni. Ostatní skauty, kteří kromě tajných schůzek nic nepodnikali, Státní bezpečnost pozatýkala mnohem později. Pro Jiřího Hylmara si přišli ráno 2. června 1954. Vyšetřování probíhalo v Nové Pace a v Pardubicích. Druhou část skupiny odsoudil Vyšší vojenský soud v Praze. 10. ledna 1955 dostali její členové za velezradu a špionáž tresty v rozmezí od tří do osmnácti let. Tři roky dostal právě Hylmar, jelikož byl v době aktivní činnosti skupiny nezletilý. Skončil na Jáchymovsku, kde v táborech Nikolaj a Rovnost těžil uranovou rudu. Po propuštění na svobodu v roce 1957 se Jiří Hylmar živil jako dělník, později dálkově vystudoval strojní průmyslovku. Až do důchodu pracoval jako strojní zámečník. V roce 1968 obnovil v Nové Pace činnost organizace Junák. Po listopadu 1989 se v rodném městě opět zasloužil o obnovení činnosti Junáka.
