rotný v. v. Josef Hřebík

* 1923

  • „Když jsem přijel na Duklu, viděl jsem všude porouchané tanky. U nich velké talíře, miny, na které jak tank najel, roztrhalo mu to pásy. O kousek dál jsem najel do hlubokého bahna a najednou to prasklo, spolujezdce to vyhodilo z auta, ležel na zemi. Vzal jsem ho do náruče, naložil do auta a vezl do nejbližší vesnice. Měl poraněnou nohu, do bojů už se vrátit nemohl.“

  • Full recordings
  • 1

    Jindřichův Hradec, 25.02.2009

    (audio)
    duration: 01:34:34
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Vjeli jsme do bahna, najednou to luplo a spolujezdce to vymrštilo ven

Josef Hřebík, současné foto
Josef Hřebík, současné foto
photo: Jiří Luděk

Josef Hřebík se narodil v roce 1923 ve volyňské Olšance u Žitomira, kam se přestěhovali jeho prarodiče z Nového Bydžova v sedmdesátých letech 19. století. V době jeho dospívání spadala rodná obec do oblasti, kde v té době vládl Sovětský svaz. Pamětník začal po škole pracovat v kovozávodu Progres. Počátkem roku 1944 byla oblast Volyně osvobozena a volyňští Češi masově rukovali do Svobodovy armády. Byl mezi nimi i Josef Hřebík, který vstoupil do 1. československého armádního sboru Ludvíka Svobody. Za války sloužil jako rotný a řidič. Účastnil se boje v rámci Karpatsko-dukelské operace a osvobozovacích bojů na Slovensku včetně bojů o Liptovský Mikuláš. Na podzim 1945 se vrátil na Volyň do rodné vesnice, po roce 1947 však vyslyšel nabídku československých úřadů, reemigroval a usadil se v Jindřichově Hradci. Živil se pak jako automechanik ve firmě Fidler a později jako dělník na pile. V roce 2009, kdy byla nahrávka pořízena, žil se svou manželkou v Jindřichově Hradci.