František Hrabánek

* 1936

  • „V období před druhou světovou válkou byl otec jako český četník ve spojení s Čsl. zpravodajskou službou. 26. 6. 1938 byl odvelen k posílení ostrahy našich hranic. Na českoněmecké hranici tehdy docházelo ke střetům s henleinovci. Strážní službu vykonával na četnické stanici Rossbach (nynější Hranice, okres Aš) (foto 5). Současně získával zprávy o dění v Německu, které předával zpravodajské službě. V noci z 21. na 22. září 1938 byla stanice přepadena ordnery a ozbrojenými složkami z německé strany. Příslušníci stanice, vrchní strážmistr František Kloubský, M. Kaemer, Josef Horák, Václav Viktor a otec, byli odvlečeni do Německa a uvězněni v koncentračním táboře Elsterhorst bei Heyerswerda (foto 6). Tam byli vězněni do 15. října 1938, kdy na zákrok československé vlády byli propuštěni, a dne 16. října se hlásili u Zemského četnického velitelství v Praze. Ještě dne 14. 3. 1939 působil otec při soustředěném oddílu v Praze – Tyršově domě, takřka před příjezdem německých okupantů byl táta poslán na Hrad, kde plnil rozkazy dané plk. Uhlířem, t. č. náměstkem velitelství četnictva v Praze. V té době také spolupracoval s významnými osobami národního odboje za osvobození (gen. Kravák, mjr. Antonín Weiss, gen. Houra, pplk. Uhlíř) a spolupracoval při odsunu českých letců do zahraničí s kpt. Vladimírem Černým, popraveným 8. 4. 1943. V roce 1940 spolupracoval s ilegální skupinou odboje Střed. Dále byl ve spojení s parašutistickou skupinou ve dřínovském lese u Kralup nad Vltavou a s partyzánskou skupinou Zelený les kpt. Orlova a por. Sokolova v bilichovském polesí u Slaného. Současně byl zapojen do ilegální odbojové činnosti Československé obce legionářské a byl nápomocen při různých udáních, kde pomáhal udaným radou nebo likvidací jimi vlastněných zbraní, za což jim a jemu hrozila i ztráta života (foto 7).“

  • „V revolučních dnech byl otec od 5. května činným se zbraní v ruce a zúčastnil se vojenských akcí proti německým okupantům, mimo jiné i na výzvu Českého rozhlasu, který volal české četníky na pomoc při bojích o rozhlas v Praze, s autodopravcem A. Šípkem. Zde však pobyl pouze jeden den a na výzvu pplk. Špety byl přidělen vojenskému posádkovému velitelství ve Slaném, kde se zúčastnil jednotlivých vojenských akcí ve Slaném a okolí nejen se zbraní v ruce, ale v případě potřeby i jako spojka. 5. 5. 1945 v dopoledních hodinách odzbrojoval za pomoci civilních osob příslušníky SS a německé četníky na jejich stanici proti Grandhotelu ve Slaném (foto 5–5e), které měl převést do slánských kasáren. Za tuto činnost v době okupace i revoluční obdržel Pochvalné uznání III. stupně – Velitelství Generál Alex, č. j. 5000/446 z 20. 2. 1946 a Pamětní medaili II. stupně, odboj. odd. Hnutí za svobodu v Lánech dne 28. 10. 1946, č. dekr. 276 (viz foto). Po roce 1948 potřebovali komunisté ovládnout bezpečnostní sbory a toho docilovali zbavováním se původního českého četnictva. Důvod byl prostý. Čeští četníci věděli, kdo za války spolupracoval s Němci nebo udával české občany. Volili k tomu způsob zdiskreditování četníků a jejich postupné propouštění ze služby. Jedním z nich byl i náš otec, děda a praděda František Hrabánek, který byl obviněn, že při službě na slánském letišti (v hangáru byl jeden letoun Piper) mohl umožnit nepřátelům nového zřízení letecký útěk za hranice. Za to byl po třiceti letech ve službě propuštěn bez nároku na důchod a odsouzen na dva roky vězení v pověstném Domečku v Kapucínské ulici na Hradčanech. Po propuštění nemohl získat žádné zaměstnání a skončil jako průvodčí ČSAD, kde byl ve slánských garážích za záhadných okolností zabit.“

  • Full recordings
  • 1

    Chadalíkova 1232, Slaný, 07.06.2016

    (audio)
    duration: 08:35
Full recordings are available only for logged users.

Voláme českou policii, české vojsko, české četnictvo do Českého rozhlasu, přijďte co nejdříve... jsou zde stříleni čeští lidé!

Hrabanek orez.jpg (historic)
František Hrabánek
photo: majetek pamětníka

František Hrabánek se narodil 11. listopadu 1936 v Praze. Otec byl četníkem, matka pracovala v domácnosti. Po ukončení základní školy ve Slaném vystudoval střední průmyslovou školu strojnickou. Po jejím absolvování pracoval jako konstruktér v ČKD Slaný. Po roce 1968 byla konstrukční kancelář označována jako hnízdo kontrarevoluce. Po přísných politických prověrkách všech zaměstnanců byl pamětníkovi snížen plat a zastaven profesní postup. Proto z podniku odešel a nastoupil zprvu jako konstruktér v Kovodružstvu Slaný a později zastával funkci předsedy. Jeho velkou zálibou byl sport. Aktivně hrál fotbal a stolní tenis za místní kluby. Po ukončení sportovní kariéry působil jako fotbalový trenér ve Vraném a Mšeci. Po roce 1989 se aktivně zapojil do komunální politiky, za ODS byl zvolen do městské rady. Nyní je v důchodu, má syny Františka a Martina.