František Horák

* 1927

  • „Samozřejmě, že oni to chválit nebudou. To je jasný. Ale já nevím, že by se tam s nimi špatně zacházelo. To nevím. No samozřejmě byli zavření, museli dělat a byl určitý řád a ten museli dodržovat. Takže samozřejmě to nechválili. Dneska to vidím v televizi, to haní. Všichni ti, co byli zavření, tak si stěžují. Jenomže zapomínají na to, že oni pracovali proti režimu, no tak co? Proti režimu byli, byl na to zákon, trest za to, no tak co?“

  • „Už jsme to věděli. I tam jsme poslouchali rádio. Svobodná Evropa hlásila, že se ztrácí tihle političtí. Že je někde asi vozí do Ruska. A oni zatím je tam vozili do těch Koloděj. Tam byla Švermová. My jsme tomu nechtěli nejdřív věřit, že se tohle stane. Slánský! Ale to tam bylo jen krátce, to mohlo být tak dva měsíce, tam v těch Kolodějích. Najednou takhle v noci raketa. Vystřelili raketu. Někdo přeskočil zeď, co tam byla kolem zámku a parku. Asi přes metr vysoká. Přeskočil do zahrady, do toho parku, a samozřejmě naši to zjistili, tak vystřelili raketu. On zas skočil zpátky, tam už bylo auto, a my jsme nesměli střílet ven, tak se nedalo nic dělat. Střílet se nesmělo. On odjel autem, skočil zpátky do auta, a potom hlásili, že jsou zavření v Kolodějích. To bylo hned ještě ten den v noci, všecko odstěhovali, vyklidili v Ruzyni patro a všecko se tam přes noc zavozilo, co bylo v těch Kolodějích.“

  • „Tam byl vchod do kanceláře a z té kanceláře do druhé kanceláře a oni ho [Slánského] měli v tý druhý. A v té první byli nějaký ti ruský poradci. Tak oni ho [Slánského] tam zavedli, dali ho tam a ten vyslýchající se nějak šel poradit. Tam byly dveře k těm Rusákům, no jenže Slánský toho využil, a jak tam byly ty dveře, tak to za ním [vyšetřovatelem] zabouchnul a byl tam klíč, nakonec ještě zamknul a teď se věšel. Tam byly okýnka a byly tam takové šňůrky na to okýnko. On tu šňůrku strhnul a namotal. No to byl poprask, že jo. Najednou se tam nemohli dostat, dveře byly bytelný, to se nedalo vyrazit. Teď tam byl ten poprask, já jsem tam taky vlítnul, nevědělo se, co, jak se tam dostat. Tak jsem si vzpomněl a letěl jsem po schodech, tam byly výtahy, ale to bylo ze třetího poschodí, a já po schodech na dvůr, tam ti trestanci štípali dřevo a jsem popadl sekeru a zas nahoru a vypáčili jsme dveře a on už Slánský visel. No tak se hned uřízl, tam samozřejmě byli doktoři, a všecko honem, to byl fofr. No ale náhodou to nebylo dlouho, vzkřísili ho. No prostě uřízl se a dobrý to bylo.“

  • Full recordings
  • 1

    Karlovy Vary, 29.08.2022

    (audio)
    duration: 02:41:27
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
Full recordings are available only for logged users.

Když se Slánský věšel, zachránil ho. Pro oprátku na Pankráci

František Horák na služební fotografii z mládí pravděpodobně v 50. letech 20. století
František Horák na služební fotografii z mládí pravděpodobně v 50. letech 20. století
photo: Služební spis pamětníka

František Horák se narodil 25. září 1927 v obci Roveň. Jeho otec, místní krejčí, byl během první světové války legionářem. Roku 1945 se František Horák vyučil krejčím a pracoval v módním závodě až do nástupu na vojnu v roce 1949. V roce 1948 vstoupil do Komunistické strany Československa a na vojně ho vybrali do malé jednotky pro zvláštní úkoly. V době politických procesů se v roce 1951 stal strážným zatčených komunistických funkcionářů nejprve na zámku v Kolodějích, později ve věznici v Ruzyni. Podařilo se mu zabránit sebevraždě Rudolfa Slánského. Po vojně ho přijali do Sboru národní bezpečnosti (SNB). Od začátku roku 1953 nastoupil k útvaru Jeřáb na Jáchymovsko, kde dělal čtyři měsíce strážného v pracovním táboře na Dole Barbora. Poté ho převeleli do pracovních táborů Bytíz u Příbrami a Radvanice na Trutnovsku. Po zrušení útvaru Jeřáb pracoval deset let u Veřejné bezpečnosti pro železnice. Pak zastával funkci hospodáře na hospodářsko-finančním oddělení okresního oddělení Veřejné bezpečnosti, kde vedl také evidenci zbraní. Posledních pár let služby dělal dozorčího u Pohraniční stráže. Do důchodu odešel v roce 1983. Celý život byl zastáncem komunismu. V roce 2022 žil František Horák v Božičanech na Karlovarsku.