Nikomu jsem nic neslevila
Vlasta Holečková se narodila 24. června 1918 v Pardubicích. Když se jako malá s povolenou starou raketou po bráchovi strefovala v domovním průjezdu do obrázku Karlštejna, nikdo netušil, že s jedinečným stylem naučeným na povolené raketě (s jinou už nikdy hrát nemohla) v roce 1948 zvítězí na Mistrovství Československého tenisového svazu v Brně a pak vyhraje v Jugoslávii, a v roce 1952 dokonce na Mezinárodním mistrovství Polska porazí čerstvou finalistku Wimbledonu, Polku Jadwigu Jedrzejovskou, díky čemuž se dostane mezi nejlepší hráčky Evropy. To vše bez trenéra, protože vždy byla samorost. V roce 1953 se Vlasta Holečková začala věnovat trenérské činnosti ve Spartě a později v klubu Rudá hvězda Praha. Hrávala sice s povolenou raketou, ale rozhodně na sobě nikdy nenechala dříví štípat: a tak hrdě přežívala všechny útrapy spojené s vyhozením z práce kvůli politickým problémům manžela či všemožné ústrky, které na ni jako na vesnickou hráčku čekaly ve sportovním světě. Nejkrásnější léta svého života věnovala tréninku mladých tenistů, pro které s rodinou přes léto pořádala tenisové školy.
