Josef Hocz

* 1936  

  • „Jak jsme v Gerendási pásávali prasata, tak jsme tam i fotbal hráli s hadrovým míčem. Byla tam vahadlová studna. Vytahovali jsme se na vahadlu. Kluci mě vytáhli a pak to pustili. Já jsem z té výšky spadl na ruku. Bylo to asi ze čtyř nebo pěti metrů. Zlomil jsem si ruku a kosti jsem měl přes sebe. Dodnes jsem na tu ruku mrzák.“

  • „Byla to dohoda mezi vládama. Nevím, jestli za Gottwalda, nebo za Beneše. Prostě se dohodly, že si menšiny vymění. Že Slováci z Maďarska přijdou na Slovensko a Maďaři z jižního Slovenska přijdou na naše místa. Jenže se to po nějaké době zvrhlo. My už jsme ale byli na cestě. Jezdili k nám Slováci agitovat, abychom šli na jižní Slovensko. My z Gerendáse jsme třeba měli jít do Kameničné u Komárna, kde je většina lidí od nás z Gerendáse. Prostě Slováci, vesměs učitelé, chodili agitovat, abychom se vystěhovali. Dostali dobře najíst, popít, prostě agitovali.“

  • „Nastěhovali nás tady vedle. Myslím číslo 238. Jenže mezitím se maminčini rodiče přestěhovali do Kameničné [na Slovensku]. Asi za rok jsme se odstěhovali za nimi do Kameničné a pak asi po třech čtyřech letech zase zpět. V Kameničné jsme měli dostat dům výměnou za dům v Maďarsku. Jenže tam bylo všelijaké podplácení, korupce a pořád nám to nechtěli dát. Matka se s námi sebrala a přijeli jsme zpět do Jeseníků. Pak jsme asi dva roky bydleli na čtverce, jak se jede do města, a pak se tady na pile uvolnil byt. Třikrát nebo čtyřikrát jsme se stěhovali.“

  • Full recordings
  • 1

    Jeseník, 10.08.2018

    (audio)
    duration: 01:37:29
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Z uherské nížiny do jesenických hor

Josef Hocz v roce 1951
Josef Hocz v roce 1951
photo: archiv pamětníka

Josef Hocz se narodil 20. července 1936 v obci Gerendás v Békéšské župě v jihovýchodním Maďarsku. Jeho rodina patřila do komunity Slováků, kteří se v této oblasti, tehdy náležející do habsburské monarchie, usazovali od počátku 18. století, aby osídlili místa vylidněná po osmansko-habsburských válkách. V rámci dohody o tzv. výměně obyvatelstva mezi československou a maďarskou vládou v říjnu 1947 rodina reemigrovala. Místo slíbeného jižního Slovenska ale skončili v moravském příhraničním městě Jeseník. V pouhých patnácti letech tam Josef Hocz nastoupil jako dělník na pile, kde pracoval sedmačtyřicet let, až do odchodu do penze. V roce 2018 žil stále v Jeseníku a dnes je asi posledním rodákem z Gerendáse žijícím v českomoravském pohraničí.