Pavel Hlavoněk

„Pak mě odvezli do Horního Slavkova. A já jsem říkal: ,Co to je za divný kriminál?‘ Protože to byl kriminál, kde vybrali 40 muklů z republiky, kteří měli většinou politický paragraf. A to byla přízemní budova, na oknech mříže, ale na těch mřížích byla přidělaná drátěná skla, aby nebylo vidět ani dovnitř, ani ven. A pozor, nebyly tam pryčny, byly tam normálně válendy! A bylo tam povlečení, takové ty zelené houně, jaké dávali různě v kriminálech. Já jsem říkal: ,To snad není možné!‘ A všichni bachaři, co tam byli, tak měli tituly. Pedagog nebo něco takového, a vůbec tam neřvali. Chovali se k nám normálně jako k lidem. Já jsem říkal: ,Co to je? To padne komunismus nebo co?‘ A to bylo zvláštní, protože když jsme šli ven, kdy nás převáděli... Tam už jsem musel pracovat. Samozřejmě já jsem pracoval, tam se vyráběly pracovní rukavice a já jsem vyráběl taky, na šicím stroji, akorát že byla zmetkovitost byla 100 %. Takže takhle to bylo. A když jsme procházeli přes ten buzerplac, tak všichni ostatní muklové byli zalezlí, co tam byli v tom Horním Slavkově, a nesměli se ani dívat z oken. Já jsem říkal: ,To jsme nějací exoti nebo co?‘ No, pak tři dny předtím, než mě vyhodili, tak mě zařadili na nějaké oddělení, které bylo výstupní nebo něco takového, takže takovýmhle způsobem...“

„Ta kobka byla přesně takhle široká, jak jsem udělal, a byla dlouhá dva metry osmdesát. V rohu byla díra. Oni tomu říkali italský záchod, retich nebo co. Díra jako záchod. No a to bylo všechno. Byl tam takový úzký stolek a k tomu jedna železná židle. To bylo všechno. Nic víc tam nebylo. Na oknech, protože to bylo v suterénu, tak na oknech byl děrovaný plech, silnostěnný děrovaný plech, a za tím byly mříže, aby se člověk nemohl dostat ani k oknu. Přitom když se otevřelo okno, tak tam nic nebylo. Tam byla chodba, čili tam nebylo ani denní světlo. Denní světlo jedině na vycházce. No, takže takhle nějak to bylo. Já jsem říkal, že to je jak ve středověku v hladomorně. Když byly Vánoce, tak to byly dva knedlíčky, trošku zelí a nějaká příchuť masová. To bylo všechno. Jinak tam nebylo... Tam třeba na sobotu, na neděli dali čtvrtku toho chleba a jak se říkalo, černé kafe, ale to byla černá špína. To se nedalo. To bylo hořké, odporné, hnusné. Takže to se nedalo ani pít. V sobotu, v neděli kolikrát byl jenom chleba a voda. Tak jak to bylo v hladomorně za feudalismu. Takže jak jsem říkal, komunismus je nejhorší v tom směru, že feudalismus a otrokářský řád – z toho vybrali to nejhorší a nazvali to komunismem. Nevím, co bych k tomu dodal dalšího.“