Josef Hlava

* 1958

  • "V osmašedesátém roce k nám třeba vtrhli estébáci, vyhnali nás na pavlač, rozházeli kvartýr a odešli pryč. To mně bylo takových 12 nebo 10. To jsem vůbec nechápal, co se děje. Akorát vím, že toho jednoho [...] Já jsem měl svého angličáka a oni jak to rozházeli, tak se rozbil. Tak jsem ho kopl do nohy a dostal jsem takovou bombu, že jsem vypadal jak havajský domovník. No a to tak nějak ve mně vzrostl ten odpor. Takže pak jsem se furt někde s nimi dohadoval, přetahoval a rval. Třeba na Mírových slavnostech v Líšni, které tenkrát probíhaly. Kolik mně bylo? Patnáct šestnáct. Tak jsme tam trhali ruské vlajky. Samozřejmě, že vulkanizační učitel marxismu-leninismu [...] Tím pendrekem nás pěkně dobili. Já jsem teda zdrhl, protože jsem byl dobrý atlet. Hrával jsem fotbal a házenou za Moravskou Slávii, házenou tedy za Lokomotivu Heršpice, takže jsem byl na tom dobře. Tak jsem utekl, ale oni to z kluků vymlátili, takže si pro mě přišli do školy. O to jsem to měl horší, že jsem zdrhl."

  • "A to první letadlo, to jsme ještě ani neviděli, nebo viděli vysoko, že tam něco kouří, že se valí dým. Tam je to vidět na té fotce, jak se valí ten dým, a na té kameře." – "To druhé letadlo?" – "To druhé letadlo, to vám byl takový hukot, že jsem se otočil a to fakt bylo nízko, hrozně nízko. A napálilo to do té druhé věže. To teda byla bomba, to byl mazec. A ta právě spadla první, protože narazil hodně nízko. No a hrozné bylo [...] Protože nás vyhnali, tak jsme odjeli k tomu Brooklyn Bridge. Pokračovali jsme v natáčení, tak jsme tam chodili různě. Lidé zděšení, stáli, koukali, co se děje. A tam tedy jste viděl, jak lidé skákali z těch domů, což musí být něco [...] Nedovedu si to vůbec představit, že musíte být v takové zoufalé situaci, že tady z té obrovské výšky skočíte."

  • "Já jsem třeba chodil do Skautu. Ten zrušili, všichni odešli do Pionýra, děcka. Založili se pionýři, tak je ošátkovali, rudé šátky, všechny tam vzali a: 'Hlava, ty ne! Tys byl ve Skautu, vypadni! Ty nemůžeš do Pionýra mezi nás. Jsi politicky špatný.' Jako děcko to nechápete. Jako proč?! Odezva byla ta, že jsem tam nějakého toho pionýra ztloukl a roztrhal jsem mu šátek. Takové ty špatné děti, co žalovaly, a tak."

  • Full recordings
  • 1

    Brno, 20.07.2021

    (audio)
    duration: 02:14:44
    media recorded in project Příběhy regionu - Jihomoravský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Vždycky jsem si dělal, co jsem chtěl. Když mi něco zakázali, tak jsem šel proti nim

Josef Hlava, 2021
Josef Hlava, 2021
photo: Post Bellum

Josef Hlava se narodil 9. března 1958 v Brně. Jeho otec Karel Hlava, který se narodil v roce 1902, zažil obě světové války. V té první byl dokonce zraněn. Pracoval jako vlakvedoucí. Na dráze se nejspíš seznámil s Josefovou maminkou Marií Hlavovou, rozenou Punčochářovou, která byla vlaková průvodčí. Celkem měl pamětník pět sourozenců. Jeho otec zemřel tragicky v roce 1976. Pamětník se vyučil lakýrníkem. Od 70. let hrál házenou. Později se ve zmíněném sportu realizoval i jako trenér. V roce 1978 odešel na vojnu. Sloužil u oddělení pasové kontroly na tehdejších československo-rakouských hranicích. V roce 1989 se v Brně účastnil demonstrací během sametové revoluce. Po smrti maminky odletěl v roce 2001 za bratrem Pavlem Hlavou do USA, kde se oba stali 11. září očitými svědky teroristického útoku na Světové obchodní centrum. V roce 2021 žil u Vranovské přehrady.