Bedřich Hanauer

* 1943  

  • "Bohužel se stalo to, že samozřejmě to táhlo naše rodiče. Je to táhlo zpátky. Tak tátovi zakázali v tom rozsudku, když byl odsouzený, tak mu zakázali pobyt v okrese navždy, přímo tak, a zbavený všech občanských práv. To je v rozsudku napsané. Takže on vlastně, když přijel, do Květinova mohl a do Radňova nemohl, to už byl okres Humpolec. Teď mu někdo napsal, že na Pelhřimovsku... že by bylo místo na statku i s bytem, tak že se tam přijede podívat. Přijel sem, byl u strejdy v Květinově a večer šel na autobus na Svitálku a někdo ho viděl, že nasedal na autobus do Humpolce, tak ho to napadlo, že jede k té babičce tam. Tak ho práskli. Než jel ráno první autobus, tak o půl páté už tam policajti okolo baráku, tak ho vzbudili a sebrali ho a zas byl týden ve vyšetřovací vazbě v Jihlavě a zas měl soud a dostal měsíc basy."

  • "V padesátém roce koupil (táta) novou mlátičku. Tu jsme měli rok a najednou páni z obce napsali přípis (to je tady zdokumentované taky), aby přistavil mlátičku na náves. To bylo v jednapadesátém roce. V padesátém ji koupil. Koupil za to lis vázací, všechno k tomu, aby to měl vybavený celý, a tak všechno musel s kabelama, s motorem, všechno musel přistavit na náves. Začátkem srpna. A tam je napsáno: 'Až si malozemědělci vymlátí, budete mlátit později.' Ale dodávky chtěli plnit."

  • "Netrvalo dlouho a dostavil se otec, protože se na něj vztahovala amnestie, tak ho pustili. Takže on prakticky strávil v kriminále něco přes dva měsíce. Dokonce málo přes dva měsíce. Takže jsme tam byli asi tejden, možná necelých čtrnáct dní, a přijel otec. Jenomže máma mu psala. Poslala mu šaty, když zjistila, že se na něj bude vztahovat amnestie. Jenomže ty nedostal, tak si půjčil od civilního zaměstnance na tom uranu peníze, koupil si montérky a jel domů v montérkách. Ale nejel za námi nás hledat, ale jel sem (do Havlíčkova Brodu), protože to nevěděl vůbec, že jsme vystěhovaní. Tady v Brodě potkal známého, nikdo mu to neřekl. Každej se bál, neměl odvahu mu to říct, a tak přijel do Radňova. Ve spodním Radňově měl strejdu, tak ten mu řekl, ten Šimek, ten hodně k nám chodil na návštěvy, a ten mu řekl, že jsme vystěhovaní."

  • "Přijela sedm set šestka, to bylo takový to nákladní auto s tím čumákem a Erena, na to nás naložili, a když jsme jeli, tak zastavili v Květinově, protože tam u toho asistovali policajti a mermomocí chtěli, aby babička jela s námi a šli ke strejdovi. Já už si přesně nepamatuji, jestli tam babička byla, nebo ji někam dali, prostě ji nenaložili. To už si přesně nevzpomínám. Cestovali jsme do toho Frýdlantského výběžku. Tam jsme přijeli v noci, a když tam zatáčeli, tak rozštípli skříň. Oni chytli za větev od sousedů, jak nás vezli k baráku. Tu jednu skříň rozštípli, to nám pak tesař musel dávat dohromady. Když jsme vystoupili, tak tam bylo už... tenkrát se nalepovaly na sešity takové štítky, tak tam bylo Reservé Hanauer, už jsme to měli jako zajištěný."

  • "Když byla ta hlavní prohlídka, jak jsem řikal... tak oni nás spočítali a museli jsme sedět v kuchyni. Nesměl nikdo vyjít ven, prostě nesměl nikdo zmizet. Jenomže když si děda bral babičku, on se podruhé ženil, tak ona si přivedla s sebou Rudu. Jmenoval se Šimek. Babička se jmenovala Šimková. A on byl trošku mentálně postižený a on si dělal, co chtěl. Spal, do kolika chtěl. Měl bokem takovou světničku. To jim nikdo neřekl, těm estébákům, takže on tam zůstal spát. Tak ho vzbudili, aby si tam šel sednout s námi. A tenhle strejček drobnej... my jsme měli k sousedům na zahrádku zeleninovou okno z té kuchyně a byla na něm taková větší mříž. Tak strejček normálně prolezl a šel odtáhnout... tam byly takový tři kameňáky (vysoký hrnce) se sádlem. To když začali s prohlídkami u Horňů ve mlejně, když tam zabili prase nebo tak. Takže ty (hrnce) tam byly takhle schované a strejček si vzal klíče a prolezl a hrnce odtahal do lesa. Přikryl je tam roštím, takže ty přežily bez úhony."

  • Full recordings
  • 1

    Havlíčkův Brod, 22.01.2019

    (audio)
    duration: 56:22
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Havlíčkův Brod, 17.01.2020

    (audio)
    duration: 01:43:52
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Táta o našem vystěhování nevěděl a hledal nás doma

Bedřich Hanauer mladší, nar. 1943
Bedřich Hanauer mladší, nar. 1943
photo: Soukromý archiv Bedřicha Hanauera ml.

Bedřich Hanauer mladší se narodil 5. listopadu 1943 v Humpolci a vyrůstal spolu se sourozenci na rodinném statku v Radňově. Od začátku padesátých let čelila jejich rodina nátlaku místních komunistů, kteří usilovali o založení jednotného zemědělského družstva (JZD). Jeho otec, Bedřich Hanauer starší, byl v březnu 1953 ve vykonstruovaném procesu odsouzen za machinaci s vepřovým, nesplnění dodávek mléka, za což mu byl uložen trest odnětí svobody ve výši čtrnácti měsíců. Rodina byla v květnu 1953 vystěhována do vesnice Andělka ve Frýdlantském výběžku. V rámci amnestie v květnu roku 1953 pamětníkova otce propustili. O vystěhování své rodiny nevěděl, a tak se nejprve vrátil do prázdného hospodářství v Radňově, teprve strýc mu sdělil, kde se rodina nachází, a vydal se za nimi. Rodiče pamětníka pracovali v Andělce ve státním statku, rodinu to ale táhlo zpět na Vysočinu. V roce 1958 byl Bedřich Hanauer starší za porušení zákazu pobytu v okrese Humpolec potrestán jedním měsícem odnětím svobody. Po čtrnácti letech ve Frýdlantském výběžku se Hanauerovi vrátili zpět na Vysočinu a pořídili si dům v Lípě, která je vzdálená jen pár kilometrů od Radňova. Bedřich Hanauer mladší se vyučil sedlářem a později zámečníkem. Po roce 1989 jim bylo hospodářství v Radňově vráceno. Bedřich Hanauer žil v době natáčení v Havlíčkově Brodě.