Elena Gorolová

* 1969

  • „Já jsem měla jednadvacet let. Nechápala jsem, že už nikdy nebudu mít děti. Začala jsem brečet. Vůbec se to neřešilo. Přišel manžel s maminkou. Začal nadávat, jak je možné, že mu nikdo nedal vědět, že taková věc nastala. Chtěli na něho volat policii. Byl problém. Už se nedalo nic dělat. Říkali mamince, že jsem řekla, že toho chlapečka nechci. Mamince to bylo divné, ale řekla, že si ho vezme. Zjišťovala, proč jsem to řekla. Nevím. Když jsem ho dostala na pokoj, hned jsem ho začala milovat. Když jsem pak byla doma u maminky a přišla sestřička, která kontroluje děti, znovu jsme se ptaly, jak to mám provedené. A ona nám řekla, že už vaječníky nepodvazují, ale že je to přeříznuté. A že už opravdu nikdy neotěhotním.“

  • „Vůbec žádné posudky, nic. Psali to jen do dokumentace. Po letech jsem tam našla, že jsem si to přála sama, že už jsem děti nechtěla. Tak je to tam přesně napsané. Když jsem tu dokumentaci četla, padaly mi slzy. Protože tohle jsem vůbec neřekla. Oni si to tam napsali sami. Tu pooperační vložku, která se zakládá do dokumentace, možná psali až poté. Nevím, jak to říct, je to moc smutné. Protože ve mně to zůstává. Půjde to se mnou až do smrti, to, co mi udělali. Já jsem nechtěla hodně dětí, ale chtěla jsem být ženou, která má pocit, že může rodit. Tou ženou jsem v jednadvaceti letech přestala být.“

  • „V té chvíli mi píchli injekci. Začali běhat. Přišla sestřička a měla dva papíry. Řekla, že musím uvést jméno holčičky nebo chlapečka, protože mě budou uspávat na císařský řez. Na druhém papíru jsem podepsala sterilizaci. Nikdo mi nevysvětlil, co tam je. Já jsem nevnímala. Absolutně nevím, co jsem podepsala. Odvezli mě na operační sál. Tam mi provedli druhý císařský řez a tu sterilizaci. Dali mě na pooperační. Pak přišla sestra. Probudila jsem se po narkóze a ptala jsem se, co mám. Ona řekla, že mám druhého chlapečka. Já, protože jsem chtěla holčičku, jsem v té chvíli ještě omámená řekla: ‚Tak já ho nechci.‘ A spala jsem dál. Pak mě převezli na pokoj, kam přišel pan primář a řekl, že jsem utekla hrobařovi z lopaty. Já jsem se zeptala, co mi provedli, a on řekl, že sterilizaci. Že už nikdy nebudu mít děti.“

  • Full recordings
  • 1

    Ostrava, 04.04.2019

    (audio)
    duration: 01:10:26
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
  • 2

    Ostrava, 04.04.2019

    (audio)
    duration: 35:47
    media recorded in project Příběhy 20. století TV
  • 3

    Ostrava, 15.06.2022

    (audio)
    duration: 02:00:23
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Primář řekl, že mne sterilizovali. Ani jsem nevěděla, co to znamená.

Elena Gorolová ve svatebním, rok 1987
Elena Gorolová ve svatebním, rok 1987
photo: archiv pamětnice

Elena Gorolová se narodila 2. ledna 1969 v Ostravě. Po ukončení středního odborného učiliště nastoupila jako dělnice do podniku Vítkovické železárny. V jedenadvaceti letech jí při porodu druhého syna lékaři v nemocnici v Ostravě-Vítkovicích bez jejího vědomí provedli sterilizaci. Zdůvodnili to tím, že se při druhém porodu císařským řezem sterilizace provádí běžně. Těžce se vyrovnávala s tím, že nebude mít další děti. Zjistila, že podobně jako jí byla za socialismu a počátkem devadesátých let provedena nedobrovolná sterilizace i dalším ženám. Převážně šlo o ženy romského původu. V roce 2006 začala spolupracovat s neziskovou organizací Vzájemné soužití, jejíž aktivisté poukazovali na to, že zřejmě šlo o výsledek snahy komunistického režimu regulovat porodnost romských žen. Vystudovala obor asistent pedagoga na střední škole a nastoupila do Vzájemného soužití jako terénní pracovnice. Stala se mluvčí nedobrovolně sterilizovaných žen. Zasvětila svůj život tomu, aby bylo veřejně uznáno, že tento způsob provádění sterilizací byl nelidský a nezákonný. Má velký podíl na tom, že se v českých nemocnicích změnily metody, jakými jsou pacientky o možnosti sterilizace informovány. O svém příběhu přednášela na konferencích v řadě zemí světa a vystupovala také v OSN. V roce 2018 ji britská stanice BBC zařadila mezi sto nejvlivnějších žen světa.