V šesti letech zjistili, že nemám osmnáct kilo, a do školy mě nevzali
Download image
Zuzana Glückseligová se narodila v Jihlavě 3. února 1947. Oba její rodiče byli židovského původu, setkali se za druhé světové války v Haifě v tehdejší Palestině. Otec Arnošt Hausner pocházel z Ostravska a měl dalších šest sourozenců, jen čtyři přežili válku. Sestra a jeden bratr zahynuli v Osvětimi, druhý bratr padl v bojích u Dukly. Další sestra zemřela v 50. letech v Izraeli na následky pokusů nacistického doktora Mengeleho. V plynové komoře skončil i život otcovy první manželky Heidi a dcery Haničky. On sám uprchl přes Polsko do Sovětského svazu, později odešel s generálem Karlem Klapálkem do Afriky ke spojeneckým armádním silám a po jeho boku bojoval u Tobruku. Následně se s britskou armádou dostal na Střední východ a do Palestiny. Rodina matky Elsy rozené Müllerové pocházela z Klagenfurtu v Rakousku. Před válkou se prarodiče Müllerovi vrátili do Československa, babička po smrti dědečka zahynula v některém z koncentračních táborů. Matka pamětnice, Elsa Müllerová, a její o 12 let mladší bratr František se po strastiplné cestě a ztroskotání lodi dostali do Haify. Tam František zemřel na tyfus a Elsa se potkala s Arnoštem Hausnerem, budoucím otcem pamětnice. Roku 1947 se krátce před narozením malé Zuzany vrátili do Československa. Usadili se v Praze na Vinohradech, tatínek pracoval v podniku zahraničního obchodu Koospol, maminka byla v domácnosti. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 otce vyhodili z práce a v 50. letech žil ve strachu ze zatčení, protože probíhaly vykonstruované procesy. Antisemitismus zažila i Zuzana Glückseligová. Navzdory okolnostem měla hezké dětství a od školních let si uvědomovala a přijímala svůj židovský původ jako samozřejmou věc, i díky pravidelným návštěvám synagogy v Jeruzalémské ulici. Do školy šla spolu s bratrem, který byl o rok mladší, v roce 1954. Maminka s nimi hovořila převážně německy a anglicky. Po ukončení docházky nedostala doporučení na gymnázium (tehdy jedenáctiletku), ale přijali ji na střední odbornou zdravotní školu. Bratr Petr vystudoval gymnázium a lékařskou fakultu, stal se uznávaným onkologem. Zuzana Glückseligová po maturitě v roce 1967 pracovala v Thomayerově nemocnici v Praze-Krči, roku 1968 se vdala a narodila se jí dcera Andrea s mentálním postižením. Během okupace v srpnu 1968 nevyužili nabídku odjet za tetou do Londýna. Od poloviny 70. let 13 let pracovala na 1. stomatologické klinice v Kateřinské ulici, poté v privátní stomatochirurgické praxi, kde setrvala až do důchodu. S manželem Alexandrem Glückseligem vychovali ještě dceru Barboru. Do komunistické strany nikdy nevstoupila, pád totalitního režimu uvítala s nadšením. Krátce před sametovou revolucí odešel na stáž do USA její bratr, který od té doby žije ve Washingtonu. Po změně režimu hodně cestovala, nejraději se vracela do Izraele. Její dcera Barbora se provdala za Izraelce. V roce 2025 žila Zuzana Glückseligová v Praze.
