Helena Geršlová

* 1945

  • „Hračky, já vám řeknu, jak to bylo. Jednu hračku jsem dostala, když jsem byla malá. Enomže hračku… Když tak jsme ju pujčovali, kdo přišel z pasekářů, každý sa chtěl chvílu pohrát. Potom hračka zmizela. Panenka. Krásná. A když jsme měli nějakú hračku, když nám někdo dovézl a my jsme ji zapomněli venku, hračka zmizela. A tatínek si udělal myslivecké zkúšky a potom kdysi kopali ve skalách lišky – my jsme se na ně chodili s bratrem jako malí dívat, jak si hrajú liščata v hoře ve skalách, to bylo krásné –, tak když jich vykopávali ty malé liščata, tak všeckny hračky byly donesené v té noře.“

  • „Dostali sa do zemědělského ty předáci, keří nerozuměli zemědělství. Vemte si: rozoraly sa, všecky sa buldozérem rozhrňaly remízky. Nebylo, na každé remízce bylo střešní, kde byli ptáci, byly hnízda. Teďka když sa to rozhrnulo, veškerý pták ide na domácí rybíz, maliny zežerú, všecko zežerú. Tenkrát bylo všade střešní a ty ptáci všecky ty húsenky [sežrali], teď tam máte těch obalečů a všelijaký havěti na tých stromoch. Dřív to nebylo, protože všecko stačilo sa takto zlikvidovat. A eště navíc, ty remízky, když jsme měli, zadržovaly vodu. Potom, když sa porozhrnovalo, já když jsem šla po tých našich polách a šla jsme a po kolena jsem vletěla do takových járů, že to všechno spláchlo pryč, vždyť to byla hrůza. Náš tatínek, kdyby teďka viděl, jaké sú tam pole a krávy, je tam dobytka na tých polách, plakal by. A mně je to líto, jak ty pole naše dopadly. Kolik tam bylo bylinek. Dneska už takovú lúku neuvidíte, tu vůňu, to už není nikde, málo kde…“

  • Full recordings
  • 1

    Sidonie (Brumov-Bylnice), 22.08.2022

    (audio)
    duration: 01:48:56
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Kdyby teďka náš tatínek viděl, jaké tam sú pole, plakal by

Helena Geršlová, pol. 80. let
Helena Geršlová, pol. 80. let
photo: archiv pamětnice

Helena Geršlová, za svobodna Lysáčková, se narodila 21. září 1945 na Uhlisku pod Holým vrchem nad Svatou Sidonií na samém pomezí moravských a slovenských Bílých Karpat. Vyrůstala v dnes již zaniklém světě valašských pasekářů v hospodářství bez elektřiny. V rámci kolektivizace rodina o polnosti (pět hektarů půdy a šest hektarů pastvin) přišla a roku 1959 se přestěhovali do Sv. Sidonie. Jelikož pamětnice pocházela ze zemědělské rodiny, nezískala doporučení ke studiu na střední škole – stejně jako sestra Marie se směla jen vyučit. Většinu života pracovala v podniku Valaška, kde se vyráběly valašské papuče a dětské boty, ve Valašských Kloboukách. Malý díl z gruntu pod Holým vrchem ještě dodnes obhospodařují sourozenci pamětnice, bývalé pasekářské chalupy jsou ale dnes už jen místy sezónní rekreace. Po rozpadu Československa došlo k rozdělení Sidonie – stav, který komplikoval životy jejích obyvatel, trval několik let. Roku 2019 vyšly díky spolku Svatá Sidonie vzpomínky Heleny Geršlové a jejího bratra Františka Lysáčka pod názvem Život po Holým vrchem. Roku 2022 žila pamětnice v Brumově-Bylnici.