Bojan Čermák

* 1941

  • „Ta záležitost byla taková, že jsme se sešli, podle mýho, na tý Císařský louce, a že jsme o tom hovořili. Jestli ty starší se sešli ještě někde jinde, je možný. A teď, že potřebujeme dvě mužstva, jsme si rozhodli, že budou dvě mužstva proti sobě, a nejdřív se rozhodly jména těch mužstev. Tak Pacík vymyslel, že budeme Diví muži, psáno obě měkký i, a tohleto jsme měli na tričku, a ti protivníci si furt nemohli vymyslet co, tak si vymysleli pak… Ježišmarjá, to on vám určitě Pacík říkal to jméno. A tyhlety dva manšafty jsme si řekli pak, že budou ISBA, a to Pacík zase s tím Standou a další. Tam já jsem jako vymejšleč nebyl těch názvů. Já jsem byl takovej celkem puntičkářskej, co se týče pravidel. Ty jsem měl nastudovaný jako hned zkraje a hrál jsem toho nadhazovače.“

  • „Když jsem se měl vrátit, tak mně různý jiný známý, který byli rozházený, říkali: ,Hele, neblbni.‘ Tak já jsem chtěl zavolat domů, a pak když se mi maminka ozvala, tak jsem si uvědomil, že ne. Já jsem říkal: ,Hele, ne.‘ A pan profesor De Vries, jako za ním jsem šel předtím, jaký bych měl já možnosti, a on říkal: ,Na škole tady ne, ale seženu vám místo tady v Twente Enschede, jako protože tam se to zakládá. No, ale takhle z toho padlo. A uvědomil jsem si, pak jsme si s panem profesorem až do jeho smrti posílali jenom vánoční pozdravy a takhle, ale uvědomil jsem si, že on vlastně taky v tý kariéře vyrostl v zahraničí, kde člověk první řekněme tři měsíce nemá co dělat než tu svoji práci a večer jen to, co je s tou prací spojenýho.“

  • „Ono, když to zbourali, rozstříleli, tak taky jeden z tý party, ale ne úplně základní, ne z toho Skautu, ale z tý party, kde jsme společně lyžovali, Libor Dudek, byl jedním ze stavařů, který to tam měli trochu jako rozbořit. Ale fousy a medaile už byly pryč, ty byly snad pryč dřív, než se začalo s tou demolicí. Dokonce tu medaili on nějak získal nebo něco takovýho kvalitního na slalom tý Petrášky, to bylo na Klínovkách, a tu vyhrál myslím dokonce Honza Špalek, kterej byl tělocvikář přes lyže a je ve Švajcu. Ale jinak, právě potom, když nám to odnes, tak honem jsme tam běhali, sehnali jsme jenom obyčejnej šutr, kterej neměl ani ten vrt, ani ten hezkej tvar, takže pak už to bylo ani ne poloviční, ale myslím, že to dostalo taky dřevěnou destičku s nápisem.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 22.06.2021

    (audio)
    duration: 01:57:57
    media recorded in project Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 30.07.2021

    (audio)
    duration: 02:01:24
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Softballu jsem věnoval skoro všechno

Bojan Čermák v 60. letech
Bojan Čermák v 60. letech
photo: archiv pamětníka

Bojan Čermák se narodil 6. prosince 1941 v Praze. Po roce 1948 vstoupil do jachetního oddílu, což byl původně 5. přístav vodních skautů. Oddíl vedený Jaroslavem Novákem-Braťkou si uchoval skautského ducha i v letech zákazu Junáka. S kamarády z oddílu založili v roce 1961 recesistické softballové sdružení ISBA (International Softball and Baseball Association), které funguje dodnes. Bojan vystudoval gymnázium a matematicko-fyzikální fakultu. Pár dní po invazi v srpnu 1968 se mu podařilo vyjet do Holandska, kde strávil víc než rok na univerzitě v Eindhovenu. Celý život pracoval jako matematik a fyzik a po roce 1989 si založil vlastní firmu na sušení uranu.