Anna Marie Čechová - Syslová

* 1925

  • "V Borisovce měli velký dům. A chtěli je rozkulačit, když přišly kolchozy, že ‚Sysla nado kulačit‘. A lidi začali vystupovat, že né, když byl hlad, u nás krávy nemohly stát hladem. A on měl hodně sena, hodně měl zrna, tak vždycky říkal, ty můžes hlad trpět, ale ten dobytek nemůže. Ber, kolik potřebuješ slámy, a krm. Až (se ti) urodí (říkal dědoušek), tak (to) vrátíš. Nu, i lidi nechtěli, říkali, že ne, kulačit ho ne, on nám pomáhal, dědoušek. Když se mi polámalo kolo a já jsem mu měl dát za to zrno, peníze nebral, ale zrno. Tak on vždycky říkal, že až se ti urodí, tak dáš. Tak dědečka nekulačili."

  • "O mně řekl (manžel), že jsem Češka, ale já jsem řekla, že jsem Ruska. Tak jsem musela zůstat v komandatuře, zatímco ostatní Češi odjeli vlakem, aby se připravili na vstup do armády. Říkala jsem si, co asi budu dělat? Pojedu asi do Ruska sama. No, v tom se objevil Čestmír a opět mě odvedl do tábora."

  • "Marie Čechová, když jsem byla vdaná, a teď jsem Syslů. Když jsem přijela z Čech, tak jsem neměla dokumenty o svém sňatku v Německu, tak proto to tady není platné. Tak jsem se začala zase psát jako když jsem se narodila – Marie Syslová. Tak se jmenovali moji předci a já to jméno mám po svém tatínkovi."

  • "V roce 1968, pracovala jsem na Molotě, když tam poslali ty tanky, říkala jsem si, že asi začne válka. Ty naši neustoupí a bude válka. Poslali tam tanky a Češi se s tím nesmíří. Pamatuju si, jak jsem tam tenkrát byla, jak byli na toho Hitlera nadávali. A Sovětský svaz tenkrát vítali a měli ho rádi. Ale když tam poslali ty tanky, ne ne, to se k nám budou chovat, jako se chovali tenkrát k tomu Hitlerovi. A tak se to i stalo."

  • "Maminka se vždycky snažila zjistit, kam tatínka odvezli, ale nikdy se nic nedozvěděla. My jsme ještě děti byly v třidátém sedmém roce. My jsme nikam nechodily, ale maminka chodila všade. Ptala se, kde je. ‚Není, vsjo. Něpostupal v ťurmu, něpostupal v NKVD. Něpostupal. Ně tu jego.‘ Jak ho tam vzali, tak ho vyvezli a rozstříleli. Protože hodně říkal: ‚Za čto meňa vzali, za čto, za čto meňa vzali...?‘ Za jazyk, že hodně mluvil a hodně chtěl vědět a znát, za co ho posadili."

  • Full recordings
  • 1

    Kirillovka, 23.09.2008

    (audio)
    duration: 01:20:28
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Na svůj život v Československu vzpomínám jako na něco velmi vzdáleného, jako kdyby se to stalo v jiném životě

Anna Marie Čechová - Syslová
Anna Marie Čechová - Syslová
photo: Ze soukromého archivu Marie Čechové-Syslové.

Česká krajanka Anna Marie Čechová-Syslová se narodila v roce 1925 v Borisovce u Novorossijsku v Sovětském svazu, kde v dětství prožila kolektivizaci a stalinské represe, které jí sebraly otce. Během 2. světové války se jako nuceně nasazená dostala do Königsbergu, kde se seznámila se svým manželem Františkem Čechem z Brna, s nímž po válce odešla do Československa. Tam prožila několik let, ale jakožto občanka SSSR se pod nátlakem rozhodla k návratu do své domoviny, kam měla odjet i se svojí rodinou. Poté co manžel ještě v Československu zemřel, ona sama musela zůstat v Novorossijsku i se svými třemi dětmi narozenými v Brně.