Alois Brejcha

* 1943

  • „Na poště stála fronta lidí. Hlídali to se samopaly. Já jel na kole, bráchu jsem měl na štangli. Potkali jsme nějakou hluchou bábu, zvonili jsme, jeli doprava, ona taky, až jsme se srazili. Milicionáři mi sebrali kolo, tak jsem se tam chvíli motal. Najednou vyběhla nějaká tetka z fronty a říká, za padesát jim to nedám! A dala mi tisíc korun, nebo ještě víc, prostě jim to za padesát nedala. Tak jsem vystál frontu u řezníka, měl jsem buřty okolo krku. Za peníze, co mi dala, jsem tenkrát vydělal i na měně.“

  • „Ze Smědčic nepřijela paní Šlosarová. Když jsem se jí druhý den ptal, co bylo, vjeli jí Rusové s tankem do pokoje. Porazili zeď, padlo to na gauč. Měla už dospělé kluky. Spravili to, vyklepali, zazdili díru. Asi za měsíc mi říká, už aby přijeli znova. Já říkal, copak? Pojišťovna jí to zaplatila. Ona si tenkrát za měsíc vydělala třeba čtrnáct set. Od pojišťovny dostala za to, co jí ti kluci spravili, asi čtrnáct tisíc.“

  • „Ten typ auta, Heydrichova, si odtud přivezl. U nás na dvoře byla autodílna, měl ji pan Český. Dva roky mu to dával dohromady, udělal renovaci. Bylo to krásné auto. Potom přišla [registrace]. V sídle komunistů v Plzni U Mrakodrapu se dávaly papíry na auta spravená po válce. Vzal všechny faktury, co měl po opravě, a jel, aby mu dali číslo. Zpátky přijel vlakem, protože si nesměl vyndat z auta ani aktovku s fakturami. Okamžitě mu to zabavili. Pamatuju si, že potom přijel k nám do kostela biskup a přinesl tam nějaké ostatky. Přijel naším autem, co tátovi zabavili. Byl jsem tam mezi bábami, takhle malý kluk. Vyrazil jsem na biskupa, že je to ten, co nám ukradl auto. Vyhnali mě, že se to nesmí. Od té doby jsem v kostele nebyl.“

  • Full recordings
  • 1

    Plzeň, 25.10.2024

    (audio)
    duration: 01:36:35
    media recorded in project Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Full recordings are available only for logged users.

Komunismus nepřinesl nic dobrého

Alois Brejcha v minulosti
Alois Brejcha v minulosti
photo: archiv pamětníka

Alois Brejcha se narodil 30. června 1943 ve Starém Plzenci do rozvětvené rodiny úspěšných živnostníků, je příbuzným hereček Jany a Hany Brejchové. Prosperující podnikání Brejchů ukončil začátek padesátých let. Dědeček Alois Brejcha přišel o krámek a pohřebnictví, komunisté také zničili prosperující Tiskárnu Brejcha. Její původní majitel Ervín Brejcha spáchal později ve vězení sebevraždu. Také ostatní příbuzné režim utiskoval. Pamětníkova teta Zdeňka Milotová i se synem tragicky zahynula rukou správce národního majetku. Alois Brejcha vyrůstal ve stísněných podmínkách a nemohl z politických důvodů studovat. Přesto se dostal až na vysokou školu. Z ní musel kvůli rodinné tragédii odejít do těžkého průmyslu a živit rodinu včetně dvou mladších sourozenců. V srpnu 1968 byl svědkem příjezdu sovětských vojsk do Starého Plzence, materiálních škod a rozdílného chování místních obyvatel vůči okupantům. V sedmdesátých letech ho režim jako uznávaného technologa vyslal budovat továrnu na sklo do iráckého Ramádí. Později pracoval i v Bangladéši, přestože jeho postoj ke KSČ byl odmítavý. Po roce 1989 se nenaplnila jeho očekávání ohledně restitucí, tradice rodiny však pokračuje – v jeho rodném domě na náměstí dnes provozuje úspěšnou živnost syn Petr Brejcha.