Marija Mychajlivna Bozhko

* 1946  

  • [„Do jaké školy jste chodila?“] - „Já jsem chodila do čtvrté školy. Všichni mě ve škole nazývali katolíkem. U mě je v matrice národnost Polka. U mámy a táty nikoliv. Jenom u mě. Já jsem chodila do kostela, protože máma byla katolička. Chodila jsem do kostela a v roce 1956 jsem byla na prvním přijímání.“

  • „Říkala to máma. Ona všechno slyšela, ale nemohla slézt. Dědečkovi, matčinu otci, bylo devadesát let a jeho hned zastřelili. Babička byla Němka, Marija Weiss se jmenovala. [Říkali dědečkovi:] ‚Pojď ven a ukaž nám, kde je tvoje zahrada.‘ Babička říká: ‚On je hluchý, neslyší. Je mu devadesát let.‘ Babička vyšla ven a na zahradě ji zastřelili. Maminka počkala do večera a pak utíkala do Dubna.“

  • „Z máminy rodiny zahynulo deset osob. Zabili dědečka a babičku. Zabili i Paulinu, sestru [maminky], a pak bratrance a sestřenice [maminky]. Deset osob. Tak jsem tam v Kyrylivce udělala kříž.“

  • Full recordings
  • 1

    Dubno, Ukrajina, 11.02.2020

    (audio)
    duration: 47:14
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Polkou na Volyni

Marija Mychajlivna Bozhko se narodila 3. ledna 1946 ve městě Dubno v Rivnenské oblasti na západní Ukrajině v tehdejším Sovětském svazu. Otec byl ruské národnosti a bojoval v Rudé armádě ve finsko-sovětské válce, kde padl do zajatí. Ze zajetí se mu podařilo utéct a po příchodu na západní Ukrajinu se seznámil v obci Kyrylivka s Joanou, maminkou Mariji Mychajlivny. Maminka byla polské národnosti a v období druhé světové války, kdy došlo v létě roku 1943 k tzv. volyňské řeži a ke vzájemnému vyvražďování Poláků a Ukrajinců, museli rodiče po jednom z masakrů dne 24. dubna 1943 opustit Kyrylivku a odejít do města Dubno. Zde se krátce po válce narodila Marija Mychajlivna. Ve městě vystudovala sedm tříd obecné školy, absolvovala večerní školu a poté pracovala s umělci, jako účetní a nakonec jako mistrová v továrně. Marija Mychajlivna se v roce 1992 podílela na otevření dubenského katolického kostela a od roku 1995 je předsedkyní Dubenského spolku polské kultury v Dubně, který sdružuje místní obyvatele s polskými předky i zájemce o polskou kulturu. V současnosti (2020) žije ve městě Dubno v Rivnenské oblasti na západní Ukrajině.