Sylva Bernardová

* 1941

  • „Na první svobodné volby si vzpomínám, protože jsem se naneštěstí stala předsedkyní volební komise. K volbám chodíme dodnes, ale jsem raději jen členem. Vím, že to bylo v hasičárně a měli jsme strach, aby se něco nezvrtlo, tak jsme tam raději do druhého dne spali. Vím, že to bylo dost hektické a napínavé, protože když se uzavřely volební místnosti, tak vypukla kauza Bartončík. A to mě štvalo. Říkala jsem si, že je to hrozná sprosťárna něco takového udělat. Protagonisty si jménem pamatuji dodnes.“

  • „Tatínek poslouchal rádio a tam mluvil člověk, který se zadrhával, koktal a dělal přestávky. Náš taťka, jak byl zvyklý na souvislý projev, tak do rozhlasu zavolal, a jak se slušelo, představil se celým jménem. A říkal redaktorovi, ať vyhodí toho ožralého chlapa od mikrofonu, že se to nedá poslouchat. Pan redaktor mu řekl, ať se uklidní, že se jedná o pana ministerského předsedu Klementa Gottwalda. Potom jsme si říkali, co nastane. Ze začátku taťka strach neměl, ale pak jsme se báli, že nás ten redaktor udá a někdo přijde, ale nestalo se nic. Pan redaktor byl zřejmě velice slušný člověk. Protože podle jména by si bývali našli každého.“

  • „Jednou jsem si doma hrála s klasickou dřevěnou kuchyňkou, která kdysi bývala. Měla stůl, myčák, židličky... Dodnes ji mám živě před očima. Najednou zazněly sirény, maminka mě popadla a řekla mi, že musíme do kotelny. A já jsem křičela, že chci ještě nábyteček uklidit, dvířka zůstala otevřená. Maminka řekla, že ne, popadla mě do náručí a utíkaly jsme do kotelny. Tam už bylo dost lidí a hromada uhlí. Byly slyšet strašné rány a plechové dveře se třásly a rachotily tak, že to ve mně vzbuzovalo hrůzu. Vím určitě, že jsem brečela a že mě lidé utěšovali a položili nějaký starý kabát na to uhlí a tam mě nechali, abych usnula. Já jsem to snad nějak zaspala, ale to už nevím.“

  • Full recordings
  • 1

    Jihlava, 09.04.2022

    (audio)
    duration: 01:11:36
    media recorded in project Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Plechové dveře se během bombardování třásly. Nahánělo mi to hrůzu

Sylva Bernardová v roce 2022
Sylva Bernardová v roce 2022
photo: Post Bellum

Sylva Bernardová se narodila 27. února 1941 v Brně, kde žila až do svých osmi let s rodiči a sourozenci. V Brně zažila bombardování Královopolských strojíren, na což si dodnes velmi živě pamatuje. Po roce 1948 se rodina přestěhovala do Jihlavy do domu, ve kterém Sylva žije s manželem dodnes. Po jedenáctiletce začala chodit na večerní školu a pracovala jako administrativní pracovnice, mimo jiné v Českém rozhlase, kde také prožila srpnovou okupaci. V době normalizace podepsala petici Augustina Navrátila. Rok 1989 přivítala s nadšením, zklamání však přišlo po kauze Bartončík. V roce 2022 se pamětnice věnovala rodině a byla také aktivní v hnutí Pro život. Žila v Jihlavě.