Zdeněk Beránek

* 1939

  • „V naší ulici nás bylo víc dětí a blízko byla Černokostelecká silnice. A když se řeklo, když tam někdo povídal, že přijíždějí už vojska, tak jsme jako děti utíkali až na Černokosteleckou ulici, kde jsme viděli takové malé tančíky, které přijížděly do těch našich míst a vedle nás byla volná parcela, tak tam měli vojáci svá ležení a důstojníci potom bydleli v rodinách a vojáci bydleli nějakým způsobem ve volné přírodě dalo by se říci. Takže to byly takové dětské zážitky.“

  • „V rámci známých lidí kolem kostela ve Strašnicích jsme domluvili, že bychom byli rádi, aby se obnovil oddíl skautský, který tam byl před válkou. Bylo nás asi čtyři nebo pět a založili jsme oddíly. Někdy v září šedesát osm jsme děti svolali a začali jsme se scházet. Potom jsme vedli schůzky a výlety jsme dělali. Ještě v šedesátém devátém roce jsme měli první tábor blízko Želivky a potom ještě za rok v roce sedmdesát jsme ještě mohli tábor mít, ale potom už vlastně Junák skončil a my už jsme dál… protože jsme byli už otcové rodin, tak že jsme měli dost starostí svých, takže už jsme nepřecházeli do jiných organizací, kde děti některé, naši členové, přešli do turistických oddílů mládeže nebo jinam, že částečně pokračovali tam.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha , 27.09.2023

    (audio)
    duration: 01:18:47
    media recorded in project 10 pamětníků Prahy 10
Full recordings are available only for logged users.

Nebýt sametové revoluce, nečekalo by nás nic dobrého

Zdeněk Beránek, 50. léta 20. století
Zdeněk Beránek, 50. léta 20. století
photo: archiv pamětníka

Zdeněk Beránek se narodil 21. července 1939 v Praze. S otcem Václavem, matkou Zdeňkou, rozenou Vlachovou a starším bratrem Václavem bydleli v rodinném domku ve Strašnicích, kde žije dodnes (2023). Rodiče pocházeli ze živnostenských rodin, otec brzy odešel do invalidního důchodu, takže se rodina potýkala s finančními problémy. Zdeněk Beránek vzpomíná na změny, které s sebou přinesl převrat v únoru 1948, jak zasáhl do života vesnic na Voticku, odkud rodiče pocházeli, i do jeho života v Sokole a ve škole. Díky tomu, že byl technicky zaměřený, vystudoval střední průmyslovou školu a celý život se věnoval projektování; nejdříve jako zaměstnanec projekční kanceláře, po sametové revoluci jako OSVČ. V době studia si našel cestu k víře stejně jako jeho budoucí manželka Zdena Urbanová. Jejich svatba v kostele dala okolí jasně najevo, na jakou stranu patří a byl tak ušetřen tlaku na vstup do KSČ. V roce 1968 se s přáteli z křesťanského společenství podílel na obnově Junáka ve Strašnicích, kde vedl do roku 1970 oddíl. Do činnosti organizace se zapojil i po sametové revoluci a s původními skauty se scházejí i dnes. S manželkou vstoupil do KDU-ČSL a i zde jsou stále aktivní. V době natáčení (2023) žil v Praze.