Emil Bartoš

* 1938

  • „Měli jsme velkou veselku, a to v kući u Husáků, u jejích rodičů. Bylo nás ve dvou sednicích, berani se pekli, muzikanti hráli.“ „Vyhodila se příčka.“ „Příčka se musela vyhodit od špajzu, ať máme větší místnost. A tenkrát nebyla struja, my jsme měli struju ze zádrugy. A pak v noci nebyla, tak jsme si museli nabavit petroplinky, pak jsme svítili zas do rána. V sobotu byla veselka a v neděli jsme tancovali celý den na dvoře. Ten obrázek taky nemám doma, ten taky Darko odnes… A to bylo, čak ani muzikanti nechtěli hrát. Fráňa Finků už nechtěl ani hrát pak navečír.“ „Už jim to bylo moc.“ „Berani se pekli, to nebylo jak dneska, měli jsme kuchařku Husákovou Amálku, která to měla na starosti. Měli jsme velkou rodinu, tak nás bylo hodně. Škoda, že to ten Darko odnes.“ „Jak jsme se vezli na oddavky, řekni.“ „Včera jsem byl s Bartošovým klukem po Bohoušovi a povídá: Strejc, povídaj, že jste vy měl zadní veselku na kočárách. Jo, my jsme jeli na kočárách.“

  • „První je laufr, pak jsou tanečníci tři a pak je bába s kominíkem, pak jsou dva židi a pak ještě medvěd s tím…“ „Medvědářem?“ „Modrej je.“ „A ještě někdo potom za nimi? Za medvědem někdo jde?“ „Ne, ne, je medvěd a ličan. A pak nejde nikdo. Ale víte, za těma maškarádama někdy šlo lidu. Ale dneska málo už to je, dneska to už lidi nedrží. Někdy nás byl průvod.“ „A jak to začínalo od rána?“ „No, ráno, to ví Zdenka, ona chodila, ona by to lepší řekla. Zdenka!“ „Jo, ráno vždycky jsme holky maškarády oblíkaly, tady v (českém – pozn. ed.) domě jsme se sešly a pak jsme je oblíkaly. Z domu šly na horní kraj, od horního kraje do ulice, pak se sešly tady v domě, tam jsme tančily, pak šly dál dolů, prošly to. A večír byl laufr a bylo hodně babiček v sále a my holky jsme seděly za stolem. A ten laufr nosil na táce likér a podával ženským. Některá mu hodila peníz, některá ne. A my jsme taky seděly za stolem, taky jsme dávaly pak maškarádům a tančily jsme a tak. Bylo to hezký.“

  • Full recordings
  • 1

    Končenice, 30.07.2016

    (audio)
    duration: 01:36:57
Full recordings are available only for logged users.

To bylo takové tempo života

6829-portrait_former.jpg (historic)
Emil Bartoš
photo: Klára Brožová

Emil Bartoš se narodil 5. září 1938 ve vesnici Končenice v dnešním Chorvatsku. Pochází z české rodiny, ve vesnici byla většina obyvatel Češi. Chodil šest let do místní české školy, pak začal pracovat doma na hospodářství, které později převzal od svých rodičů. V letech 1958 až 1960 byl na vojně ve Varaždinu a v Postojně ve Slovinsku. Když se vrátil domů, oženil se se Zdenkou Husákovou z Končenic. Vzpomíná, že jejich svatba byla ve vesnici poslední, na níž se svatebčané vezli na vozech. Strávili pak společně celý život v rodné vesnici na hospodářství. Znají zvyky a tradice, které se v Končenicích udržovaly, popisují například, jak se slavil masopust. Jsou členy místní české besedy a vždycky rádi chodili na zábavy tancovat a zpívat. Znají spoustu písniček. Říkají, že se vždycky hlásili k tomu, že jsou Češi, ale do Česka se nikdy nedostali.