Kristina Bánovská

* 1934

  • „Tam byl ještě jeden takový, nevím, co dělal vůbec. Také měl nějaký kousek pole. Chtěl pořád založit družstvo a táta řekl: ‚Kdepak, s ním já nepůjdu do družstva, on vůbec zemědělství nerozumí.‘ Potom chtěli pořád, aby tam bylo družstvo, a táta nechtěl do družstva, tak potom to převzaly Státní statky a rodiče přestěhovaly do Kadaňské Jeseně, aby tam nezůstali.“

  • „On to byl celej vlak. Tam byl doktor a rodily se tam děti. Červený kříž řekl, že děti jsou týden zavřené ve vagónech a musejí se proběhnout. Tak jsme vyběhly ven pod kopeček a trhaly jsme si kytičky. Za náma s puškami a bajonety ruští vojáci z vlaku. To byla taková tragikomedie, že jsme se smáli. Pak jsme jeli ještě dál, pořád jsme jeli. Nevím, jak dlouho, asi čtrnáct dní nebo tři neděle. Pak nás na nějaké stanici vysadili z jednoho vagónu všechny, co jsme tam byli, a vlak pokračoval a nás tam nechali. Pak tam přijelo nějaké nákladní auto, tam nás naložili. Možná, že těch aut bylo víc, to už ani nevím. Pak nás odvezli do nějaké vesnice a tam byly čtyři takové velké stáje. To byly prasečáky.“

  • „Jednou v noci tam přišli nějací lidé, které jsme v životě neviděli. Ani maminka, ani její rodiče je neznali. V kuchyni byl sud s okurkami, tak ho převrátili, v těch okurkách šlapali a chodili z pokoje do pokoje a každý si bral, co chtěl. Nic jsme nedělali. Sestra měla horečku, maminka u ní seděla a přišla jedna ženská, sebrala peřinu a odešla. Říkali, že to jsou banderovci.“

  • Full recordings
  • 1

    Kadaň, 14.09.2023

    (audio)
    duration: 01:06:59
    media recorded in project Příběhy regionu - Ústecký kraj
Full recordings are available only for logged users.

Nejdříve nám statek vzali ruští komunisté, pak čeští

Kristina Bánovská při natáčení pro Paměť národa v roce 2023
Kristina Bánovská při natáčení pro Paměť národa v roce 2023
photo: Post Bellum

Kristina Bánovská, rozená Stárková, se narodila 5. července 1934 v obci Medvedovce u města Bučač v polské Haliči. Po začátku druhé světové války byl otec rodiny Stanislav Stárek spolu se svými bratry zatčen a o několik týdnů později transportován do pracovního tábora v tehdejším Sovětském svazu. V téže době vyrabovali rodinný statek banderovci. Rusové pak ostatní členy rodiny poslali na východ do Kazachstánu, kde museli pracovat v zemědělských podnicích. Otec byl z pracovního tábora propuštěn a po třech letech přicestoval za rodinou do Kazachstánu. Rok po skončení války se Stárkovi dostali do Polska a v roce 1947 se přestěhovali do Československa na statek v Malých Krhovicích. O rok později komunisté hospodářství znárodnili a rodina se musela vystěhovat. Pamětnice se vyučila mechaničkou měřicích přístrojů, celý život pracovala v uhelných nebo vodních elektrárnách. S bývalým manželem vychovali dceru a dva syny. V době natáčení v roce 2023 žila v Kadani.