Mojmír Babušík

* 1933  †︎ 2016

  • „Vyakčněný. Oni neřekli, že byl vyhozený, ale vyakčněný. Našel si nějaké civilní místo a chtěl se jim pomstít a ve Šlapanicích byl takový obrovský stoh. Já nevím, kolik to bylo vagonů, tak že by se měl zapálit. Tak že jo. Vypůjčil si auto od kamaráda a jeli jsme tam. Pětku nebo desítku benzínu. ,Ale tu plechovku mně dones. Já nemám na zálohu.‘ Jak byl opatrnej. Tak jsem to otevřel, proběhl, nacákal a škrtl. Shořelo to a oni nic. Hořelo to, myslím, tři dny. Muselo to shořet. To nikdo neuhasí. Kluci byli nadšení. A pak že v Křenovicích by se mělo taky něco udělat. A že zapálíme tu stodolu. Tak jsme to tam připravili. Byli jsme na silvestrovské zábavě a pak jsme na to šli. Pan Mrázek chtěl něco dělat. Měl strýce letce. Tak jsme šli, polili jsme to tam, co šlo, a zapálili a utekli. Šli jsme zase do toho sálu. Za chvíli někdo přišel a křičel: ,Hoří JZD! Kdo má zájem, ať jde hasit!‘“

  • „Napřed slušně a pak: ,Ty kurvo, tak to ze sebe vysyp!‘ Tak mně nějakou ubalili a pak donesli dva pendreky. Jeden estébáckej a jeden pravej nacistickej. Ten německej byl asi takhle dlouhej pogumovanej ocelovej prut a ten náš, to byl kus pětičtvrtky hadice a v tom bylo nalisovaný nějaký olovo nebo něco. Ten když vás vzal přes ramena, tak je přerazil. Nebo přes hlavu... Cos mohl dělat? Nic. Vždycky jich tam bylo víc. A takovýho střízlíka, jako jsem byl já... Mně bylo dvacet let, vážil jsem padesát kilo. My už jsme tolik toho bití nedostali, ale otloukali nám hlavy o zeď. A mně to dělá potíže ještě dnes. Třeba stojím na křižovatce a je tam červená a já tam vidím zelenou. Nebo obráceně.“

  • „Přijeli tam a poslali za mnou politruka. Říkal: ,U vás se něco stalo, máte jet domů.‘ My jsme byli domluvení s Klobasem (Oldřich Klobas), že když něco, tak že se u nás něco stalo, abych přijel domů. Polovina hesla souhlasila. Nebylo to sice čistý, ale když to říkaj lidé nezasvěcení, tak po nich nemůžete chtít doslovný slovosled. ,Oni jsou tady z kraje a mají tady auto. Oni by vás vzali.‘ – ,Já pojedu vlakem.‘ – ,Jestli chcete, tak jeďte autem.‘ Tak jsem jel s nima autem a oni se mně představili: ,My jsme od Státní bezpečnosti.‘ A bylo to.“

  • Full recordings
  • 1

    Brno - Bystrc, 09.04.2013

    (audio)
    duration: 02:41:03
    media recorded in project Příběhy 20. století
Full recordings are available only for logged users.

Odvážný velitel odbojové skupiny SODAN

Mojmír Babušík ve vyšetřovací vazbě
Mojmír Babušík ve vyšetřovací vazbě
photo: archiv pamětníka

Mojmír Babušík se narodil v roce 1933 v Křenovicích. Pochází z chudých poměrů, přesto se po převzetí moci komunistickým režimem postavil proti jeho diktatuře. S členy Junáku v Křenovicích založil odbojovou skupinu SODAN (Skautská organizace demokracie a nezávislosti) a stal se jejím vedoucím a hlavním organizátorem. Proti útlaku a nespravedlnostem bojovali různými způsoby. Zasílali výhrůžné dopisy komunistickým funkcionářům, tiskli protirežimní letáky, a když to nezabralo, zapalovali stohy a stodoly JZD. Po několika žhářských útocích byli kvůli konfidentům dopadeni. Mojmír Babušík prošel ve věznici StB v Brně v Příční ulici sérií brutálních výslechů. U Krajského soudu v Brně se choval velmi statečně a přesto, že mu hrozil trest smrti, kritizoval komunistický režim. Odsouzen byl na dvacet let. Deset let a devět měsíců strávil ve vězeňském táboře Rovnost a věznici Leopoldov. Zemřel v srpnu 2016.