Martin Adámek

* 1958

  • „Vím, že na závěr naší vánoční akce, kdy účelem bylo chodit se svíčkou a někdo ji sfoukával, pak jste si ji musel zase někde zapalovat, tak jsme měli finále na Uhelném trhu. Tam se sešlo několik desítek dětí se svíčkami a najednou ze všech stran přijeli policajti s majáky. Odvezli mě do Bartolomějské a tam jsem jim musel vysvětlovat, co tam děláme, jak to děláme. Z toho výslechu si akorát jasně pamatuji, že jak ta hra byla triviální – prostě mít svíčku, nenechat si ji sfouknout, když si ji sfoukneš, tak zase od někoho musíš zapálit – no připadalo mi, že ta inteligence toho vyšetřovatele byla taková, že jsem si říkal, ještě že ta pravidla hry jsou tak jednoduchá a dokáže je pochopit. Kdyby to bylo něco složitějšího, tak bych tam asi zůstal. Říkal jsem si, ještě že máme takovou triviální hru a dokázali to i policajti pochopit, že to není žádný protistátní čin, ale prostě jen oslava Vánoc, že se děti sejdou a hrají si hru po městě. Samozřejmě pak museli na kobereček rodiče, vedoucí našeho oddílu, nebo my jsme byli pod tělovýchovnou jednotou, tak šéf jednoty.“

  • „Skauti si podávají levou ruku na celém světě. Ale tím, jak já jsem do zahraničí se skauty nejezdil, tak vím, že my si tu ruku podáváme takovým zvláštním způsobem, že si ještě proplétáme malíčky. To prý skauti v jiných státech neznají, to je česká nebo československá specialita, že ten náš pozdrav je trochu jiný. A ten pozdrav levou rukou, to byla jediná věc, kterou jsme v oddíle i přes tu dobu, co tady vládl bolševik, jsme si udrželi a podávali jsme si levou ruku. Ty ostatní vizuální věci nám byly striktně zakázány. Šátky rovnou, pak jsme měli jiné barevné šátky – modré se žlutým lemem, ty taky vydržely jen několik let, to nám taky zakázali. Pak nám zakázali i názvy funkcí, už jsme nemohli být rádcové, tak jsme vymysleli rytmistry, prostě něco podobného na ‚r‘. Postupně se ty šrouby utahovaly, ale ten pozdrav levou rukou tam neustále přetrvával, a to nám nezakázali.“

  • Full recordings
  • 1

    Praha, 10.12.2019

    (audio)
    duration: 01:04:32
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Skautský pozdrav byl to jediné, co jim bolševik nevzal

Martin Adámek v roce 1981.
Martin Adámek v roce 1981.
photo: Archiv pamětníka

Martin Adámek se narodil 27. února 1958 v Praze. Jeho otec Čestmír byl skautem a účastnil se v únoru 1948 pochodu studentů na Pražský hrad. Pamětník sám vstoupil do oddílu vedeného ve skautském duchu na začátku 70. let, kdy byl Junák komunisty znovu rozpuštěn. Oddíl tak oficiálně fungoval pod tělovýchovnou jednotou. Posléze se stal vedoucím. Při jedné vánoční hře v centru Prahy v 70. letech byl předvolán k výslechu na StB. Vystudoval střední průmyslovou školu, po absolvování vojenské služby se zaměřil na spolupráci se staršími skauty a vysokohorskou turistiku. S manželkou Hanou vychoval dceru a syna. V roce 2020 v Junáku zastával funkci předsedy okresu Praha 10, zaměstnán je jako technik ve Státním fondu životního prostředí.