Paweł Skrzywanek

* 1965

  • „Musíme si uvědomit, že ve Wroclawi nebylo tolik hotelů jako dnes. Těch několik tisíc Čechů a Slováků, kteří se dostali do Wroclawi nejrůznějšími způsoby, legálně i nelegálně, hlavně přijížděli přes NDR, Německou demokratickou republiku. Prosím pamatovat na to, že tehdy byly hranice, na nich hraniční kontroly, takže bylo nutné mít pozvání. Takže jsme poslali několik tisíc pozvání in blanco [s nevyplněným jménem]. Později jsme se snažili zjistit, kdo na čí pozvání přijel, několik nevídaných spojení se nám podařilo zachytit. Ti lidé většinou bydleli doma u lidí a ne v hotelích, protože za prvé ty hotely ve Wroclawi nebyly, a také to množství bylo tak velké, že bylo nutné zajistit ubytování jiným způsobem, bydleli také na studentských kolejích ve Wroclawi.“

  • „To vysmívání se, poukazování na absurditu toho systému prostřednictvím jevů na první pohled naprosto běžných, protože jsme marně psali na transparenty požadavky jako odchod sovětské armády z Polska, to bylo něco, co bylo fenoménem Wroclawi, tedy hnutí Oranžová alternativa, vymyšlená lidmi z okolí Waldermara Fydrycha zvaného Majora. Bylo to také hnutí mladých studentů, které zpochybňovalo komunismus prostřednictvím legrace a happeningů, které se očividně systému vysmívaly. Musím říci, že to byl skvělý nápad, protože komunisti si s ním nedokázali poradit.“

  • Full recordings
  • 1

    Wroclaw, Centrum Historii Zajezdnia, 31.05.2023

    (audio)
    duration: 01:16:43
    media recorded in project Stories of the 20th Century TV
Full recordings are available only for logged users.

Komunisté neměli smysl pro humor a nevěděli si rady s Oranžovou alternativou

Paweł Skrzywanek při natáčení v Centru Historie Zajezdnia v roce 2023
Paweł Skrzywanek při natáčení v Centru Historie Zajezdnia v roce 2023
photo: Markéta Bernatt-Reszczyńská

Narodil se 25. listopadu 1965 ve Wroclawi rodičům, kteří se do Wroclawi přistěhovali po druhé světové válce. Po vzniku nezávislého odborového hnutí Solidarita se na wroclawském gymnáziu Juliusza Słowackého zapojil do nezávislého Studentského výboru společenské obnovy (UKOS), který fungoval do vyhlášení válečného stavu 13. prosince 1981. Od roku 1982 distribuoval podzemní časopisy. V době vysokoškolského studia historie na Wroclawské univerzitě (1986–1989) působil jako aktivista podzemního Nezávislého sdružení studentů (NZS, Niezależne Zrzeszenie Studentów). V letech 1987–1989 se zapojil do činnosti opoziční skupiny Polsko-česko-slovenská solidarita. Od dubna 1988 do ledna 1989 se účastnil studentských stávek za legalizaci Nezávislého sdružení studentů (NZS). Podílel se na organizaci festivalu nezávislé československé kultury, který se konal 3.–5. listopadu 1989 ve Wroclawi. V letech 1990–1994 působil jako radní zastupitelstva ve Wroclawi. Poté působil v manažerských a poradních pozicích ve státních i nestátních organizacích (Hotel Tumski, Wrocławskie Centrum SPA, Uzdrowisko Szczawno-Jedlina). Od srpna 2023 je ředitelem sanatoria v Sopotech. Je členem Nadace Polsko-česko-slovenské solidarity. V květnu 2023 žil v Ramiszówě u Wroclawi.