The following text is not a historical study. It is a retelling of the witness’s life story based on the memories recorded in the interview. The story was processed by external collaborators of the Memory of Nations. In some cases, the short biography draws on documents made available by the Security Forces Archives, State District Archives, National Archives, or other institutions. These are used merely to complement the witness’s testimony. The referenced pages of such files are saved in the Documents section.

If you have objections or additions to the text, please contact the chief editor of the Memory of Nations. (michal.smid@ustrcr.cz)

Geoff William Shearn (* 1942)

• born in 1942 and raised by his grandparents in North Hampshire, England

• started geography studies at the university, but dropped out a year later

• worked as a driver in Douglas Scotts´ expedition to Turkish Kurdistan

• travelled by land through southern Asia to Sri Lanka and back to Europe

• became a trained youth worker, worked in children’s homes and as a Scout leader

• worked for the Nottingham Scout Council for 11 years as an event organizer for its 2500 members

• visited Poland and Czechoslovakia in 1969 as part of a state organized exchange

• moved to Poland in 1992 and then to Ostrava in 1995 to work an English teacher, where he settled

Český překlad celého příběhu následuje po anglickém originálu:

“I don´t know about values, but we were protesting about everything we saw wrong in society. Big money, the nuclear problem, big business, corruption – still a problem in America, still a problem in most countries.”

Geoff William Shearn was born in North Hampshire, England, in 1942, where he was raised by his grandparents. His mother Betty had died shortly after giving birth, his father William, originally from Canada and deployed to England during World War II, had returned to Canada.  

The town Geoff grew up in hadn´t been affected much by the war, his only memory of the post-war period is of food rations. As his grandparents were of the middle class - they had everything they needed.

The Soviet Weekly – free to your doorstep

Geoff signed up for geography studies at university, but dropped out after the first year, at the age of seventeen. “I was fed up with studying, I wanted to work,” he recalls. He collaborated on publishing a DIY poetry magazine called Nemo, which he unsuccessfully tried to cell in his home town. He played music with his friends and often visited the cinema.  

At that time, Geoff subscribed (but claims not to have read much) to the Soviet Weekly – a magazine published by the USSR and distributed for free to anyone who was interested, bring news of Soviet accomplishments and the wonderful life of its citizens. He wasn´t aware of the gulags, labor camps, nor the reality of life in the Soviet Union.

Gun violence in the United States from then to now

In the next few years, Geoff undertook various odd jobs. He taught geography at his old basic school, worked as a Scout leader, in old people´s homes as a caregiver, he lived in Liverpool for a while and worked at a brewery.

He joined the Campaign for Nuclear Disarmament and protested regularly against the arms race, or, to be more specific, the United States production of nuclear weapons. “We had a march in those days from the American nuclear arm base to London. Every year, thousands of people marched,” says Geoff. For several years, he was a member of the Liberal Party and, in the 1980s, once the Green Party was formed, Geoff joined the Greens, remaining a member until this day.

As Geoff has always been very keen on travelling, he visited his father in Canada, from where he travelled to the United States. There, he worked as a driver. “In the United States, not Canada so much, the violence was always present around you. Half the people you met carried a gun. Every night when I parked and slept out, my fear was that someone might come along with guns and attack me. It´s the most violent country I´ve ever been to.” Once, while visiting friends in Chicago, Geoff attended a big demonstration at the Democratic Party Convention. He remembers the demonstrators being tear gassed.

Upon his return to the UK, Geoff decided to become a qualified youth worker. He got a job in southern England and later on in the north midlands for the Nottingham Scout Council, where he worked for 11 years as an event organizer for its 2500 members.

Deciding voluntarily, after being under a lot of pressure

In 1969, Geoff got a job as a driver for a mountaineering expedition led by Douglas Scott to Turkish Kurdistan. “We were watched by the Turkish army all the time, as the local Kurds were oppressed by the Turks. But once we were clear of the valley and visited Kurdish villages, we were made very welcome. There was obviously a lot of poverty and repression,” he recalls.

After the official expedition had finished, Geoff continued eastbound on his own, spending another eight months travelling through Iran, Afghanistan, Pakistan and India. He stayed for a month in Sri Lanka at a friend´s house he had invited himself to. He travelled mostly by bus or hitchhiking, staying at local Scouts institutes along the way, and sometimes at hotels.

“There, everyone carries guns. But I didn´t feel threatened at all - I could see the guns, in the United States you don´t see the guns. In Afghanistan people have the guns, but you know they´re friendly,” says Geoff.

“India and Pakistan were dominions, not colonies,” insists Geoff. “Palestine and Iraq were under British administration, they weren´t colonies. The British didn´t lose any colonies, they decided voluntarily to leave, after a lot of pressure in some cases,” he persists.

On his way back to Europe, he crossed through Nepal, Iraq, which he recalls being very militarized, Palestine and Israel. Upon his return, he wrote a book about his travels entitled „Alone in Asia“, but was not successful at finding a publisher.

Socialist exchanges

In 1969, Geoff partook in a trip to Eastern Europe organized by the communist governments as the International Eastern European Exchange. Youth workers as himself visited Poland and Czechoslovakia, while coal mine workers from Ostrava went to stay with coal mine workers in northern England.

Starting in Poland and continuing to Czechoslovakia, the group visited the steel mines in Ostrava, the open-air museum at Rožnov, a school in Brno and did sightseeing in Prague. Although he was impressed that everyone had a job and housing, Geoff says he is aware that it was for the price of freedom. He noticed a lot of cynical humor.

He came back two years later, this time on his own, staying with friends he had made during his first visit. “I found Ostrava a fascinating, great industrial city. Smoky and dirty, it´s completely changed since then, as if it wasn´t even the same city,” says Geoff of Ostrava in the 1970s vs. the 1990s vs. 2020s. “Prague was grey and dull, the buildings were dilapidated.”

In search of cheap living

In the 1980s Geoff ran a crafts and antiques shop, as well as an activity holiday business. It was the decade of “the great disaster” of Margaret Thatcher as prime minister, a decade that started with economic recession, 18% inflation and 30% unemployment, and through her often very brutal anti-social politics and privatization, finished in economic recovery. Like many others, Geoff´s businesses went bankrupt, he was in search of a new job.

The fall of the Iron Curtain provided a good opportunity for him. The newly free eastern European countries were in search of English teachers, so Geoff got a certificate as an English for foreigners’ teacher, and moved to Poland in 1992. Three years later he moved to Ostrava, where he finally settled. “The main thing that affected me was that everything was so cheap. At that time, I could buy a beer for 12 CZK I think it was, that was about 1/3 of the price in Britain. Everything around 1/3 of the price,” he says of his motivations.

 In 2020 Geoff William Shearn was living in Ostrava.

 

Český překlad:

„Nevím, jak je to s hodnotami, ale my jsme protestovali proti všemu, co jsme ve společnosti viděli špatně. Velké peníze, problém s jadernými zbraněmi, velký byznys, korupce – stále je to problém v Americe, stále je to problém ve většině zemí.“

Geoff William Shearn se narodil v roce 1942 v anglickém North Hampshire, kde ho vychovávali prarodiče. Jeho matka Betty zemřela krátce po porodu a otec William, původem z Kanady, který byl za druhé světové války nasazen v Anglii, se vrátil do Kanady. 

Město, v němž Geoff vyrůstal, válka příliš nezasáhla, jedinou vzpomínkou na poválečné období jsou příděly potravin. Jelikož jeho prarodiče patřili ke střední třídě, měli všechno, co potřebovali.

Sovětský týdeník – zdarma až k vám domů

Geoff se zapsal na univerzitu ke studiu geografie, ale po prvním ročníku, ve svých sedmnácti letech, studia zanechal. „Už mě nebavilo studovat, chtěl jsem pracovat,“ vzpomíná. Spolupracoval na vydávání časopisu pro kutily s názvem Nemo, který se bohužel neúspěšně pokoušel vydávat ve svém rodném městě. S kamarády hrál v kapele a často navštěvoval kino. 

V té době Geoff odebíral (ale tvrdí, že ho moc nečetl) Sovětský týdeník – časopis vydávaný v SSSR a distribuovaný zdarma každému, kdo o něj měl zájem – který přinášel zprávy o sovětských úspěších a skvělém životě jeho občanů. Pamětník však nevěděl nic o gulazích, pracovních táborech ani o každodenní realitě života v Sovětském svazu.

Násilí páchané střelnými zbraněmi ve Spojených státech mezi minulostí a dneškem

V následujících letech se Geoff věnoval různým příležitostným pracím. Učil zeměpis na své bývalé základní škole, pracoval jako skautský vedoucí, v domovech důchodců jako pečovatel, chvíli žil v Liverpoolu a pracoval v pivovaru.

Zapojil se do kampaně za jaderné odzbrojení a pravidelně protestoval proti závodům ve zbrojení, přesněji řečeno proti výrobě jaderných zbraní ve Spojených státech amerických. „Tehdy jsme pořádali pochod od americké základny jaderných zbraní do Londýna. Každý rok takto pochodovaly tisíce lidí,“ říká Geoff. Několik let byl členem Liberální strany a v osmdesátých letech, když vznikla Strana zelených, vstoupil pamětník k zeleným a jejich členem zůstal dodnes.

Protože Geoff vždy velmi rád cestoval, navštívil svého otce v Kanadě a odtamtud odcestoval do Spojených států. Tam pracoval jako řidič. „Ve Spojených státech – v Kanadě tolik ne – bylo kolem vás vždy přítomné násilí. Polovina lidí, které jste potkali, měla u sebe zbraň. Každou noc, když jsem někde zaparkoval a spal venku, jsem se bál, že někdo přijde se zbraní v ruce a napadne mě. Je to nejnásilnější země, v jaké jsem kdy byl.“ Jednou, když byl na návštěvě u přátel v Chicagu, se pamětník zúčastnil velké demonstrace na sjezdu Demokratické strany. Vzpomíná si, že demonstranti byli rozháněni slzným plynem.

Po návratu do Spojeného království se Geoff rozhodl stát se kvalifikovaným pracovníkem s mládeží. Získal práci v jižní Anglii a později v North Midlands pro Nottinghamskou skautskou radu, kde pracoval jedenáct let jako organizátor akcí pro 2500 členů.

Rozhodnout se dobrovolně, pod velkým tlakem

V roce 1969 dostal pamětník práci řidiče horolezecké expedice Douglase Scotta v tureckém Kurdistánu. „Celou dobu nás sledovala turecká armáda, protože místní Kurdové byli Turky utlačováni. Ale jakmile jsme se dostali z údolí a navštívili kurdské vesnice, byli jsme velmi vítáni. Byla tam samozřejmě velká chudoba a útlak,“ vzpomíná.

Po skončení oficiální expedice pokračoval Geoff na východ na vlastní pěst a strávil dalších osm měsíců cestováním po Íránu, Afghánistánu, Pákistánu a Indii. Na Srí Lance zůstal měsíc v domě svého přítele. Cestoval většinou autobusem nebo stopem, po cestě se ubytovával v místních skautských střediscích a někdy i v hotelech.

„Tam nosí zbraně všichni. Ale já jsem se necítil ohrožený – zbraně jsem totiž viděl, ale ve Spojených státech zbraně nevidíte. V Afghánistánu lidé zbraně mají, ale víte, že jsou přátelští,“ říká pamětník.

„Indie a Pákistán byly dominia, nikoli kolonie,“ trvá na svém Geoff. „Palestina a Irák byly pod britskou správou, nebyly to kolonie. Britové o žádné kolonie nepřišli, rozhodli se je dobrovolně opustit, v některých případech po velkém nátlaku,“ trvá na svém.

Na své cestě zpět do Evropy projel Nepálem, Irákem, který, jak vzpomíná, byl velmi militarizovaný, Palestinou a Izraelem. Po návratu napsal o svých cestách knihu s názvem „Sám v Asii“, ale nepodařilo se mu pro ni najít vydavatele.

Socialistické výměny

V roce 1969 se Geoff zúčastnil cesty do východní Evropy organizované komunistickými vládami jako Mezinárodní východoevropská výměna. Mladí pracovníci jako on navštívili Polsko a Československo, zatímco ostravští horníci vyrazili na pobyt k horníkům do severní Anglie.

Skupina, která začala v Polsku a pokračovala do Československa, navštívila ocelárny v Ostravě, skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, školu v Brně a prohlédla si památky v Praze. Přestože na něj udělalo dojem, že všichni měli práci a bydlení, pamětník říká, že si je vědom, že cenou za to byla svoboda. Všiml si také všudypřítomného cynického humoru.

Po dvou letech se vrátil, tentokrát na vlastní pěst, a ubytoval se u přátel, které poznal při své první návštěvě. „Ostrava mi připadala jako fascinující, skvělé průmyslové město. Byla zakouřená a špinavá, od té doby se úplně změnila, jako by to ani nebylo to samé město,“ říká Geoff o Ostravě v sedmdesátých letech, devadesátých letech a dnešních dnech. „Praha byla šedivá a nudná, budovy byly zchátralé,“ dodává.

Hledání levného bydlení

V osmdesátých letech Geoff provozoval obchod s řemeslnými výrobky a starožitnostmi a také se věnoval rekreační činnosti. Bylo to desetiletí „velké katastrofy“ Margaret Thatcherové jako premiérky, desetiletí, které začalo hospodářskou recesí, osmnáctiprocentní inflací a třicetiprocentní nezaměstnaností a díky její často velmi brutální asociální politice a privatizaci skončilo hospodářským oživením. Stejně jako mnoho dalších zkrachovaly i pamětníkovy podniky, a hledal si proto novou práci.

Pád železné opony mu poskytl dobrou příležitost. Nově svobodné východoevropské země hledaly učitele angličtiny, a tak pamětník získal certifikát učitele angličtiny pro cizince a v roce 1992 se přestěhoval do Polska. O tři roky později zamířil do Ostravy, kde se také nakonec usadil. „Nejvíc mě ovlivnilo to, že tam bylo všechno tak levné. V té době jsem si mohl koupit pivo tuším za dvanáct korun, to byla asi třetina ceny oproti Velké Británii. Všechno bylo tak kolem jedné třetiny anglické ceny,“ popisuje pamětník své pohnutky. V roce 2020 žil Geoff William Shearn v Ostravě.