Marie Mařasová

* 1928

  • „Bylo to hezké. Když jsme zakládali Českou školu, Přemysl Pitter říkal, že rodiče musí platit, protože my tam budeme chodit zadarmo, a že jsou potřeba peníze. Já jsem říkala, že platit nebudou, protože kdyby platili, děti by tam nechodily. A dnes je to vidět. Česká škola je za peníze a je tam málo dětí.“

  • „Byl magický. Když se na vás díval, měl takový pohled, že si vás okamžitě získal. Sloužil na vojně a třikrát byl odsouzen k trestu smrti. Poprvé zazněl poplach a trest padl. Podruhé už nevím jak, potřetí také, ale pokaždé přežil. Rozhodl se tehdy, že když ho Pán Bůh zachránil, zasvětí svůj život Bohu. Jezdil po světě, byl to velký pacifista a ještě před válkou byl známý mezinárodně.“

  • „Naše děti tam jezdily na handl a praly se s Hitlerjugend, ještě když jsem byla malá. Bydlely u rodiny Kašparových, on se jmenoval Kašpar, německy Kasper, a ona byla Němka. Měli konzum a čtyři děti. Ruda se u nás vyučil v textilním obchodě. Učedníky tehdy posílali na různé pochůzky, třeba do lékárny. Řekli mu, ať přinese lék semtele. Šel do lékárny a lékárníkovi říkal: ,Prosil bych sto gramů semtele.‘ Byli to takoví chudáci. Měl mě rád, držel mě na kolenou, měl dvě mladší sestry, takže byl u nás spokojený. Když tatínka zavřeli, maminka mu volala. Pan Kašpar přijel a řekl: ,Prosím vás, paní Holá, já se do toho nemůžu plést, je stanné právo. Nemohu mluvit za vašeho muže.‘ Ruda u nás byl jednou jako esesák. Nevím, jestli byl každý voják esesák. Přišel k nám, maminka ho vzala do ložnice, dala mu jídlo a bavili se. Něco jí řekl a ona mu dala z obou stran facku. Rudovi. On jí řekl: ,Paní Holá, nedělejte to. Představte si, kdybych byl takový a udal vás, byla byste mrtvá. Já za to nemůžu, že to tak je. Já jsem Čechy miloval a miluji je dodnes.‘ Nakonec se domluvili. Bylo to hrozné. Vím, že plakal a říkal: ,Přece bych vás nenechal zastřelit, co to děláte?‘ Maminka se s ním snad chtěla poprat.“

  • „Vzpomínám si, byla jsem v Horním Starém Městě u Trutnova v mateřské škole. Přiběhli tam a volali, že se jde manifestovat za popravu Horákové. Byli to komunisti. Říkali: ,Ustrojte se, jedeme auty,‘ byla to továrna. Řekla jsem, že nejdu. Ptali se proč. Odpověděla jsem: ,Nejdu, nikoho nemají popravovat.‘ Divili se, jak mě to napadlo. Řekla jsem jim: ,Protože popravili tatínka, tak nesmí nikoho popravovat.‘ Opravdu odešli. Lekli se. Já jsem křičela jako tur: ,Vrazi to jsou, všichni jsou vrazi!‘“

  • „Byl na zahradě. Přišel k němu český policista a řekl mu: ,Pane Holý, když utečete, odejdu a řeknu, že jsem vás nenašel. Když neutečete, odvedu vás a oni vás zabijí. Vyberte si.‘ Měl strach, že by zabili celou rodinu. Kdo tehdy věděl, co se stane... Šel tedy s tím policistou, který byl velmi slušný. My jsme byli ve škole, bylo to odpoledne. Doma byl snad jen bratr Jiří, který se s tatínkem rozloučil. Maminka mu říkala: ,Nech si hodinky,‘ měl zlaté hodinky, ,a nech si prsteny, aspoň se vrátíš.‘ Všechno mu sebrali. Doufala, že se vrátí. Podle záznamů prý tatínek před zastřelením v Pardubičkách řekl: ,Mám čtyři děti, nezabíjejte mě.‘“

  • „Měl ho u sebe a choval se k němu otcovsky, nosil mu noviny. Nebyl schovaný doma v bytě. Bydlel v malém domečku, kde kdysi bývaly lázně. Byla tam místnost s umyvadlem, záchod byl venku. Tam žil. V novinách se psalo, že kdo se skrývá a nepřihlásí se, tomu zabijí rodinu. Když se přihlásí, potrestají jen jeho. Přihlásil se, tatínkovi utekl, najednou zmizel. Přihlásil se a při výslechu prý pod bitím jmenoval tatínka.“

  • Full recordings
  • 1

    Curych, 14.07.2025

    (audio)
    duration: 01:18:46
    media recorded in project Stories of 20th Century
  • 2

    Curych, 21.07.2025

    (audio)
    duration: 01:56:48
    media recorded in project Stories of 20th Century
  • 3

    Curych, 18.08.2025

    (audio)
    duration: 01:37:14
    media recorded in project Stories of 20th Century
Full recordings are available only for logged users.

Memory of Nations AI Assistant
Explore thousands of personal stories

Discover a new way to explore the Memory of Nations Archive. Ask about the topics, events, places, or experiences that interest you. The AI Assistant searches transcripts from more than 30,000 hours of recorded interviews and finds relevant stories from across the archive. You don’t need to know a person’s name or where to look. Simply ask a question in your own words.

Ask a question
beta

Marie Mařasová
Marie Mařasová
photo: Post Bellum