Odsouzena k 18 letům, bratr k 25 letům a otec na 15 let
Download image
Marie Koubíková, rozená Cichrová, se narodila 30. října 1920 v Boršově u Kyjova. Otec byl rolník, aktivní člen Sokola a stoupenec Masarykovy republiky a v jejím duchu vychovával tři děti, matka se starala o domácnost. Za války se celá rodina zapojila do činnosti odbojové skupiny Carbon, impulsem byl úspěšný seskok parašutisty, kapitána Františka Bogataje. Cichrovi skrývali i letce RAF Pavla Svobodu a Kanaďana Vernona Bastablema, kteří uprchli z německého zajetí. V domě rodiny byla umístěna i vysílačka. Po únoru 1948 a zahájení kolektivizace venkova Cichrova rodina odmítla vstoupit do družstva. Režimní orgány se mstily například odebráním zemědělské techniky a navýšením povinných odvodů z úrody. Do jejich domu Státní bezpečnost nainstalovala i odposlouchávací zařízení. Na začátku padesátých let byli postupně obviněni ze spoluúčasti na zapálení družstevního stohu a z přechovávání uprchlého vězně, někdejšího převaděče přes hranice Štěpána Gavendu. V roce 1952 jako první z rodiny zatkli Marii Koubíkovou. Po osmnáctiměsíční vazbě v Uherském Hradišti, kde zažila fyzické násilí a z cely byla nepřímým svědkem poprav na vězeňském dvoře, ji odsoudili k osmnácti letům vězení. Trest vykonávala v ženské věznici v Pardubicích ve společnosti politických vězeňkyň, jako byly Fráňa Zemínová, Dagmar Skálová, Jiřina Štěpničková či Růžena Vacková. Poté následoval pobyt ve vězeňském táboře v Želiezovcích, kde se setkala s Dagmar Šimkovou. V květnu roku 1960 byla propuštěna na amnestii, avšak v únoru 1961 ji znovu zatkli se sdělením, že amnestie se na ni nevztahuje. Definitivně propuštěna byla teprve v roce 1963. Bratr Josef Cichra byl zatčen 30. června 1953 navzdory silnému zápalu plic. Výslechy probíhaly ve vazbě v Uherském Hradišti, kde byl se zavázanýma očima často bit a mučen elektřinou. Po roce vyšetřování byl odsouzen k 25 letům odnětí svobody. Zpočátku pracoval v jáchymovském táboře Rovnost, odkud se v roce 1956 pokusil o útěk. Po deseti hodinách byl dopaden a potrestán rokem samotky ve věznici v Ostrově nad Ohří. Zbytek trestu strávil ve věznici Leopoldov. Na svobodu byl propuštěn 13. dubna 1964. Zatčen byl i otec Josef Cichra a odsouzen na 15 let. S podlomeným zdravím ho předčasně propustili v roce 1958, kdy zemřela jeho manželka. Proti jeho předčasnému propuštění protestovali sousedé z vesnice. Josef Cichra starší zemřel v roce 1962. Veškerý majetek Cichrovy rodiny propadl státu, do domu se nastěhovali cizí lidé. Po návratu z vězení si Marie Koubíková musela půjčit peníze, aby mohla dům odkoupit. V roce 1968 se společně s bratrem Josefem marně pokoušeli o rehabilitaci. Dočkali se jí až po roce 1989, kdy dostali zpět i své polnosti, na nichž dvaasedmdesátiletý Josef Cichra začal opět hospodařit. Zemřel 16. května 2007. Sestra Marie žila se svou rodinou v rodném domě v Boršově u Kyjova.