Horst Martin

* 1940

  • „Američané byli tak trochu přecitlivělí. Když třeba někdo vyvěsil ceduli s anglickým nápisem 'nakažlivá nemoc', Američané do domu vůbec nevstupovali. Na druhou stranu Američané už tehdy nabízeli své zábavné atrakce i Němcům. Vzpomínám si na jeden indiánský kmen, který vystupoval pro jejich pobavení. Předváděli všelijaké různé umělecké kousky, o nichž jsme mohli jen snít. Bylo to na trati mezi Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary. Američany jsme jako okupanty rozhodně nevnímali.“

  • „Lidé nás přijali vlastně velmi špatně. Skoro bych i řekl, že vztah k Čechům v Mariánských Lázních byl mnohem lepší než tady k tomu vesnickému společenství. Přišli jsme jako narušitelé jejich pokoje a chtěli jsme bydlení. Obyvatelé německého venkova za války relativně málo trpěli, vlastně skoro vůbec netrpěli. Když měli hospodářství, mohli se relativně dobře uživit. Obyvatelé měst trpěli hodně, města byla rozbitá. V naší obci žilo hodně lidí z Kasselu, ten byl rozbit z 80 %. A pak jsme přišli ještě my a chtěli jsme také bydlení."

  • „Zůstali jsme v Mariánských Lázních, ale kromě nás už nikdo jiný. Můj otec mohl setrvat ve svém úřadu. Nebyl žádný Čech, jak to jinak bylo běžné, který by ho nahradil. Otec mluvil plynně česky a už před rokem 1945 v městských zahradách zaměstnával několik Čechů. Ti se za něj postavili a chtěli, aby setrval ve funkci.“

  • Full recordings
  • 1

    Rehau, Německo, 12.07.2018

    (audio)
    duration: 01:02:51
Full recordings are available only for logged users.

V komunistickém Československu bych žít stejně nechtěl

Horst Martin, 2018
Horst Martin, 2018
photo: Post Bellum

Horst Martin se narodil roku 1940 v Mariánských Lázních. Jeho otec tam zodpovídal za údržbu městských parků a zeleně, v důsledku předchozí kariéry uměl česky. V době války byly Mariánské Lázně lazaretním městem, které nebylo bombardováno, a tak měl také malý Horst relativně poklidné dětství. To ukončil poválečný vývoj. Ačkoliv by rodina pravděpodobně v Československu mohla zůstat (a bylo to i přání Horstova otce), nechtěli zůstat sami poté, co většina jejich příbuzných a známých odešla. Vysídleni byli roku 1946 do Hesenska. Začátky nebyly jednoduché, vesnické společenství se k nově příchozím příliš otevřeně nestavělo. Horst Martin se věnoval filmovému průmyslu, svou kariéru zahájil u společnosti UFA Theater, poté se osamostatnil. Nyní je se svou ženou vlastníkem a provozovatelem několika multikin.