Myra Zelinková

* 1938

  • „A další vzpomínka je, že jednou maminka přišla večer a řekla: ‚Musíme jít.‘ Já povídám: ‚Kam?‘ – ‚Musíme jít.‘ A odvedla mě k nějaké blondýně. Nevím. Taky se našli slušný lidi, kteří mě ukryli. A střídavě jsem byla u různých lidí, ale to si nepamatuju. A moje matka se zachránila tak, že ředitel Baťovy nemocnice byl věřící křesťan, který zachraňoval lidi, a ona byla hrozně operovaná, úplně zbytečně. Otec byl... protože nás udali, samozřejmě, lidi, my víme kdo, věděli jsme to i v pětačtyřicátým, ale už to nešlo, protože byli v komunistické straně, v StB. A otec byl... Pan Vavrečka, což je strýc Václava Havla, ho dali do Prahy na nějakou pobočku toho Bati. A pak jsem ho viděla až po pětačtyřicátém, protože on byl v lágru v Postoloprtech, tam to bylo pro ty lidi, co byli ze smíšeného manželství a odmítli se rozvést.“

  • „Pamatuju si, byl podzim, měla jsem šatičky kostkovaný, první šatičky, já jsem si s nima šla hrát, vždyť to nesmíš, a já jsem si hrála a jsem přišla do pokoje a tam byla máma v rohu, uplakaná, po levý straně byl malej, tlustej mužskej v koženým klobouku, v koženým kabátě, vedle vysokej. Já k ní: ‚Mami, mami!‘ Já začnu brečet, já to vidím před očima. A dostala jsem šílenou facku, jsem přeletěla přes celej takovejdle pokoj, to byl pokoj z jednodomku. Tak jsem se vzpamatovala, letěla jsem zase, křičela jsem: ‚Mami!‘ a dostala jsem další. Pak si pamatuju, že jsem nějak lítala, pak si zase pamatuju, že maminka plakala strašně a hladila mě a že mě všechno bolelo. Víc nevím.“

  • „Najednou já jsem seděla, vykulená, páč tolik dětí, já jsem to nezažila, já jsem byla pořád mezi dospělýma. A najednou se otevřely dveře, přišel ředitel ještě s někým a něco si šeptali. Najednou říká: ‚Vstaň!‘ Tak jsem vstala. ‚Ven!‘ A ta paní, která mě… k ní zase tam dali, povídala: ‚Myrinko, pojď.‘ A to jsem se dozvěděla asi v roce 1990, její dcera mně řekla, že maminka mě měla odvést někam. Ona mě tam neodvedla a odvedla mě k sobě. Oni měli vilku a tam jsem byla v jednom pokojíku schovaná a nesměla jsem vůbec ven.“

  • „Babička mi říkala: ‚Když budeš hodná, tak já do transportu nepůjdu.‘ Pak si pamatuju, že jsem se probudila doma sama, otec pracoval u Bati ve Zlíně, ale dost cestoval. Takže jsem byla sama, to si teda uvědomuji, a že maminka přijela, bylo zima, a strašně plakala a já povídám: ‚A kde je babička?‘ – ‚Šla do transportu. Jela do Terezína.‘ No a to odbočuji taky, tak tam na té pozvánce je – za týden odjezd do Osvětimi. A tam šli rovnou z rampy do plynu. Bylo za deset minut sedm, ti Němci byli tak pořádný, že si tam napsali i datum a kolik lidí a v kolik hodin. To se pak zjišťovalo po válce, dá se to zjistit v Jad vašem, to je v Jeruzalémě ten památník holokaustu.“

  • Full recordings
  • 1

    Poděbrady, 28.03.2019

    (audio)
    duration: 33:14
    media recorded in project Příběhy našich sousedů
Full recordings are available only for logged users.

Taky se našli slušní lidi, kteří mě ukryli

Myra Zelinková ve 3 letech
Myra Zelinková ve 3 letech
photo: archiv pamětníka

Myra Zelinková se narodila 29. června 1938 ve Zlíně do smíšené židovsko-křesťanské rodiny. Ve třech letech byla pokřtěna. Babičku pamětnice Bedřišku Weissovou nacisté v roce 1943 zavraždili v Osvětimi. Pamětnici skrývali do konce války u sebe doma cizí lidé. Matka našla útočiště ve zlínské nemocnici – aby unikla transportu, fingovaně ji zde léčili. Otec pamětnice, který se odmítl se svou židovskou manželkou rozvést, skončil v pracovním táboře v Postoloprtech. V roce 1947 se přestěhovala s rodinou do Prahy. Žili u strýce, který válečné roky prožil v Palestině a nakonec znovu emigroval v roce 1967. Byla nucena studovat geologickou průmyslovku, kterou ale nedokončila. Kvůli vážné nemoci, která jí oslabila srdce, se přestěhovala za léčbou do Poděbrad, kde odmaturovala na jedenáctiletce. Nemohla studovat humanitní vysokou školu, na univerzitu technického zaměření jít odmítla a nastoupila do práce. Po sametové revoluci pracovala pro Československou obec legionářskou, Židovskou obec v Praze, Ukrývané dítě a WIZO – Mezinárodní ženskou sionistickou organizaci. Žije v Poděbradech.